D´Artagnanův hrob je v Nizozemí

Dumasův d´Artagnan je nesmrtelný. Reálný předobraz románového hrdiny takové štěstí neměl. Charles de Batz de Castelmore d´Artagnan padl při dobývání Maastrichtu 25. června roku 1673. Osudy skutečného d´Artagnana zvěčnil dávno před Dumasem francouzský romanopisec Gatien de Courtilz de Sandras (1644-1712). V roce 1700 vydal memoáry Charlese de Batz pod názvem Vzpomínky pana d´Artagnana, kapitána první setniny královských mušketýrů. Dumas si bezmála o půldruhého století starou knihu půjčil ve veřejné knihovně v Marseille a učarovala mu. Dokonce ji "zapomněl vrátit" a odvezl si ji do Paříže. Výpůjční lístek s Dumasovým jménem leží v marseillské knihovně dodnes.

V roce 1844 vydal Dumas román o dobrodružstvích nerozlučné čtveřice mušketýrů. Většina příběhu je výplodem spisovatelovy fantazie. Hlavní hrdina však skutečně žil. Charles de Batz se narodil mezi roky 1611 a 1615 a ve věku dvaceti let se stal královským mušketýrem. Sloužil Ludvíkovi XIII. i jeho nástupci Ludvíkovi XIV. "Král Slunce" jej také jmenoval v roce 1658 kapitánem svých mušketýrů.

Francouzská historička Odile Bordazová se věnuje historii královských mušketýrů řadu let a d´Artagnanovy osudy nemohla opominout. Je známo, že Charles de Batz padl během útoku na Maastricht, který vedl velitel koaličních anglicko-francouzských vojsk vévoda z Monmouthu. Dlouho se předpokládalo, že de Batzovo tělo bylo převezeno k pohřbu do Francie. Odile Bordazová po d´Artagnanově hrobě na francouzské půdě pátrala marně. Studiem historických pramenů došla k závěru, že d´Artagnan byl pohřben jen pár kilometrů od Maastrichtu v kostele sv. Petra a Pavla ve Wolderu.

Červen byl v Nizozemí v roce 1673 horký a mrtvoly rychle podléhaly rozkladu. Balzamování bylo příliš drahé, a tak nezbývalo, než si s pohřbem padlých pospíšit. Ležení d´Artagnanových mušketýrů leželo poblíž Wolderu a mušketýrský kapitán nemohl být pochován jinde, než v nejbližším katolickém kostele.

"Zcela jistě byl pohřben v kostele sv. Petra a Pavla ve Wolderu," tvrdí Bordazová. Historička se nyní snaží přesvědčit nizozemské duchovní, aby svolili s vykopávkami, které by jí umožnily najít d´Artagnanovy ostatky. "S vykopávkami bychom svolili, kdyby archeologové znali přesné místo hrobu," řekl místní farář Peter van der Aart. To však zůstává utajeno.

Tato zpráva zazněla v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 21.listopadu 2008 v 9:00.