Daňové ráje v ohrožení

Na šedém seznamu pak jsou země, které slíbily, že se těmto pravidlům podrobí. A na "bílém seznamu" jsou země, které uzavřely smlouvy o výměně informací s nejméně dvanácti státy.

Za poslední týdny uzavřely země, jako Lichtenštejnsko, Panenské ostrovy či Kajmanské ostrovy smlouvy o spolupráci a výměně dat, které umožňují postupné zrušení bankovního tajemství po celém světě.

Od dubnového summitu G dvacítky bylo dosaženo velkých pokroků. Téměř 90 zemí se zavázalo k dodržování standardů OECD a uzavřelo smlouvy o výměně informací, včetně bankovních. Podle odborníka OECD na boj proti daňovým rájům Pascala Saint-Amans je nyní stále riskantnější skrývat se v některém daňovém ráji. Například Lucembursko, jehož ekonomika stojí z velké části na bankovním sektoru, ale také Belgie, uzavřely přes dvanáct velkých smluv, rušících bankovní tajemství. Také Švýcarsko, země, pro niž bylo její bankovní tajemství vždy posvátnou věcí, ukončilo vyjednávání se dvanácti zeměmi a brzy s nimi uzavře příslušné smlouvy. S OECD nyní aktivně jednají také Kajmanské ostrovy, které byly po léta velmi zdrženlivé. A byly staženy z tak zvaného "šedého seznamu". V této kategorii dnes figuruje asi čtyřicet zemí, od knížectví Andora po Uruguaj, a s některými z nich se již jedná. Skutečně vzpurných zemí není mnoho, neboť i malé ostrovy, jako je Hong Kong nebo Singapur nyní mění svou legislativu, aby mohly poskytovat informace podle zavedených standardů. Mezinárodnímu nátlaku zatím vzdoruje například Panama. OECD nemůže na tyto země uvalit žádné sankce, ale G dvacítka oznámila, že je připravena proti vzpurným zemím přijmout náležitá opatření. Rozhodnutí se očekává na příštím zasedání G dvacítky v Pensylvánském Pittsburghu 23. a 24. září.

Standard OECD spočívá ve výměně informací na požádání, včetně bankovních. Administrativa jedné země tak může kdykoliv požádat druhou zemi o informace o svých daňových poplatnících, a podle této informace je patřičně zdanit. Schovat se za nějaký trust nebo za fiktivní společnost, sloužící pouze jako poštovní schránka, tedy již bude značné riziko. Již to je radikální změna oproti minulosti, ale je možné jít ještě dále. Aby se dalo ověřit, jestli jsou uzavřené smlouvy plněny, bude zaveden systém vzájemných kontrol, jaký již dnes existuje v boji proti praní špinavých peněz nebo proti veřejné korupci. To bylo hlavním cílem Světového fóra, které se konalo 1. a 2. září v Los Cabos v Mexiku. Zde již šlo o to, aby se politický impulz, který dalo zasedání G dvacítky, trvale projevil v činech. Dá se říci, že nyní jsou všechny země přesvědčeny o tom, že bankovní tajemství by nemělo existovat za účelem zpronevěry peněz. A dodržování pravidel hry je v zájmu všech. Cílem je obnovení spravedlnosti v daňovém systému. Aby všichni plátci platili svou přesnou část daní. Prvním důsledkem bude, že se státům zvýší daňový příjem. Je dnes těžko odhadnout, o kolik, ale půjde o hodně. Například Irsko, které zavedlo systém na výběr peněz z krácení daní, tak vybralo jednu miliardu euro. A to už je něco.

To, že zprůhlednění bankovní praxe má okamžité důsledky, dokazuje, že brzy po těchto událostech Amerika přiměla podle předem dojednaných dohod švýcarský bankovní gigant UBS, aby jí vydal jména a údaje svých více, než čtyř a půl tisíce amerických klientů. V Americe byl totiž zatčen jistý významný hacker, osmadvacetiletý Albert Gonzales, jemuž se podařilo s gangem pomocníků z Číny, Ukrajiny, Běloruska a Estonska, zcizit čísla bankovních karet mnoha amerických velkoobchodů a restaurací. Ten je pak sám nevyužíval, ale prodával je v malých balíčcích různým mafiím a zločincům, kteří následně devastovali jejich konta, nakupovali zboží, či převáděli konta na jiné osoby.

Podle švýcarské bankovní asociace je nalezené řešení mezi bankovním domem UBS a americkou administrativou plně ve shodě s platným švýcarským právem. Existují zde však přece jen obavy, aby to nenapadlo také další země, a aby to Amerika nezkusila i u dalších bank. Je ale zřejmé, že věci se ohledně bankovního tajemství daly do pohybu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .