Daniel Veselý: Nebezpečné zákruty Trumpovy politiky vůči Izraeli a Palestině

11. prosinec 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Daniel Veselý

Uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele a prozatím odložené rozhodnutí o přemístění americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma je značně riskantním tahem Trumpovy administrativy, neboť Bílý dům nereflektuje mimořádně komplikovanou a křehkou blízkovýchodní realitu.

Status Jeruzaléma představuje velice citlivou záležitost jak pro Izraelce, tak pro Palestince, a americký prezident si tuto skutečnost pod vlivem svých extrémně proizraelských poradců ani v nejmenším neuvědomuje. A není ani třeba, abychom vyvolávali duchy dávné minulosti, jelikož k dispozici máme relevantní právní normy.

Status Jeruzaléma ve světle moderních dějin

Budeme-li respektovat mezinárodní právo, snadno zjistíme, že Izrael jednoduše nemá na celý Jeruzalém nárok. Jeruzalém se již na základě rozhodnutí Valného shromáždění OSN z roku 1947 stal městem podléhajícím mezinárodnímu režimu. Když Izrael během šestidenní války v roce 1967 dobyl celý Jeruzalém, srovnal se zemí starobylou marockou čtvrť a násilím přesídlil tamních 135 palestinských rodin.

Rada bezpečnosti OSN téhož roku jednomyslně přijala rezoluci, v níž Izrael nabádá, aby stáhl své vojenské síly ze všech jím dobytých území. Když Izrael v roce 1980 explicitně anektoval východní Jeruzalém, učinil tak v naprosto příkrém rozporu s Chartou OSN a Ženevskými úmluvami. Jen několik dní před Trumpovým kontroverzním projevem o Jeruzalému přijalo Valné shromáždění OSN dvě rezoluce, podle nichž jsou izraelské aktivity na Golanských výšinách a ve východním Jeruzalémě „nulitní a neplatné“.

Chystaný přesun americké ambasády do Jeruzaléma hraje do karet islámským militantům a extrémistům

Odsudek mezinárodního společenství

České sdělovací prostředky v souvislosti s novým kurzem Bílého domu vůči izraelsko-palestinskému konfliktu akcentují hněv na okupovaných palestinských teritoriích, výhrůžky Hamásu a Hizballáhu, potažmo pobouření v celém islámském světě. Nicméně kontraproduktivní kroky amerického prezidenta tvrdě kritizují také vrcholní představitelé Evropské unie, a totéž v různých obměnách zaznívá z Vatikánu, Pekingu, Ottawy, ale i z Moskvy.

Třebaže ruské ministerstvo zahraničí letos na jaře vydalo prohlášení, ve kterém uznává západní (tedy nikoli celý) Jeruzalém za hlavní město Izraele, zároveň se staví za mezinárodní konsenzus - tedy považuje východní Jeruzalém za hlavní město budoucího palestinského státu.

Saúdům nezbylo nic jiného, než Trumpovo prohlášení důrazně odsoudit

Jinak řečeno, mezinárodní společenství hodnotí postoj Trumpova Bílého domu velice kriticky a varuje před nežádoucími následky. Jeden příklad za všechny - titulek BBC ze 7. prosince hlásá: „Status Jeruzaléma: Svět odsuzuje Trumpovo prohlášení“.

Chystaný přesun americké ambasády do Jeruzaléma rovněž hraje do karet islámským militantům a extrémistům, kteří tak získají velice lákavý terč, což se ostatně týká i dalších Američany spravovaných institucí a vojenských instalací v regionu.

Írán posiluje své pozice v regionu

Uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele je značně riskantním tahem Trumpovy administrativy

Americký prezident svým unilaterálním krokem navíc efektivně sabotuje blízkovýchodní agendu Bílého domu, zejména spojenectví USA se Saúdskou Arábií, když mezi Rijád a Tel Aviv, kde se rýsuje tiché spojenectví namířené proti Íránu, doslova hodil vidle. Saúdům tudíž nezbylo nic jiného, než Trumpovo prohlášení důrazně odsoudit.

Mezitím se íránský prezident Ruhání sbližuje se svým tureckým protějškem Erdoganem, neboť oba názorově nesourodé politiky nyní spojuje odpor proti Trumpově „jeruzalémské politice“. A šíitský Írán se díky nekompetenci šéfa Bílého domu paradoxně ujímá role zachránce arabského nacionalismu, zatímco Rijád stojí opodál.

Spustit audio