Daniel Veselý: Jemen je dalším zhrouceným státem na Blízkém východě
Tragické události, při nichž přišlo v Jemenu o život více než 130 lidí šíitského vyznání rukama džihádistů z Islámského státu, západním světem příliš neotřásly. Jde přece o Blízký východ, kde jsou krvavé násilnosti každodenní realitou.
Tato nevelká země ležící ve stínu Saúdské Arábie se ocitla v plně chaotickém bezvládí poté, co šíitští povstalečtí Hútíové dobyli hlavní město země Saná a svrhli proamericky a prosaúdsky orientovanou vládu v čele s prezidentem Abd Rabú Mansúrem Hádím.
Američané byli dokonce donuceni evakuovat stovku svých posledních vojáků sloužících v Jemenu.
Bezpečnostní situace v této zemi je natolik vážná, že zvláštní vyslanec OSN Jamal Benomar, který se už několik měsíců snaží prohlubující se konflikt urovnat, uvedl, že Jemen se ocitl na pokraji války, a apeloval na všechny strany tamního konfliktu, aby upustily od násilí a při urovnaly mírovými prostředky.
Jeho varovná slova potvrdil novinář pracující pro katarskou televizi Al Džazíra Gabriel Elizondo s tím, že pokud nebude dosaženo diplomatického smíru, může se Jemen proměnit v kombinaci konfliktů zuřících v Iráku, Libyi a Sýrii.
Jemen na základě těchto vyjádření tedy můžeme připsat na smutný seznam takzvaně zhroucených zemí, a to i proto, že bezpečnostní situace v této zemi se výhledově pravděpodobně nezlepší, ba spíše naopak.
Tato zchudlá arabská země se ve spirále násilí a chaosu nachází několik měsíců poté, co šíitská milice Hútíů, kteří izolovaně žili na severu země, obsadila prezidentské sídlo v jemenské metropoli Saná a přinutila prezidenta země Abd Rabú Mansúra Hádího k útěku do města Aden, ležícího na jihu země.
Spolu s prezidentem rezignovala celá vláda v čele s premiérem.
Politická situace v této nevelké zemi je příliš složitá na to, aby se dala ledabyle odbýt. Probíhá zde otevřená válka o hlavní město, do níž jsou vedle Hútíů zapleteny sunnitské politické frakce, odnož Al-Káidy z Arabského poloostrova (AQAP) a také Saúdská Arábie, Spojené státy a Írán.
Washington se ve změti frakčních milic snaží nalézt spojence, s nímž by mohl válčit proti tamní větvi Al-Káidy, která se přihlásila k útoku na redakci satirického listu Charlie Hebdo.
Přestože Bílý dům společně s Rijádem podporoval svrženou vládu, jsou to především milice Hútíů, jež v ulicích Saná bojují s káidisty.
Hútíové, kteří jsou pravděpodobně napojeni na Írán, však nechtějí, aby se do záležitosti jejich země Američané jakkoliv vměšovali. Obamova bezpilotní kampaň totiž výrazně přispěla k destabilizaci země.
To vysvětluje negativní postoj Obamovy administrativy vůči nim. Ta Hádího vládě poskytla vojenskou pomoc ve výši 500 milionů dolarů, zahrnující průzkumná letadla, helikoptéry Huey, terénní vozidla Humvee, útočné pušky M4, obrovské zásoby munice a další vojenský materiál, jež se podle Pentagonu může nyní dostat do rukou káidistů či Hútíů.
To by pochopitelně celý konflikt a násilnosti s ním spojené eskalovalo.
V katarském Dauhá se mají pod patronátem OSN konat jednání, aby se hrotící se krize v Jemenu řešila diplomatickými prostředky.
Mezitím se sunnitská Saúdská Arábie nechala slyšet, že je „nezbytnými opatřeními“ odhodlána bránit svrženou jemenskou vládu a ochránit suverenitu země před šíitským Íránem.
Nicméně Hútíové a Teherán nadále odmítají potvrdit domněnku, že by byli ve vzájemném spojení.
Jemen se tedy stává další frontou sunnitsko-šíitského zápasu, který zuří na Blízkém a Středním východě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
