Daniel Veselý: Je Evropa skutečně tak otevřená uprchlíkům a migrantům?

Znepokojující zpráva Amnesty International viní evropské vlády z otřesného týrání desítek tisíc uprchlíků a migrantů v libyjských detenčních centrech. Podle poznatků této organizace evropské země aktivně podporují sofistikovaný systém perzekuce těchto nešťastníků, kteří jsou vydáni na milost a nemilost libyjské pobřežní stráži, orgánům spravujícím detenční zařízení a pašerákům, aby jim bylo zabráněno v cestě do Evropy.

Humanita na pranýři

Státy Evropské unie - zejména Itálie - záměrně uzavřely migrační trasu z Libye na evropský kontinent, a to poskytováním technického vybavení a výcviku libyjským úřadům a pobřežní stráži, které zadržují, mučí a zabíjejí uprchlíky a migranty. EU navíc uzavřela dohodu s lídry ozbrojených skupin, aby posílili ochranu jižních hranic Libye.

Zneklidňující je též poznatek, že pašeráci vydělávající jmění na obchodu s lidským neštěstím úzce spolupracují s libyjskými orgány. Tato děsivá zjištění však ostře kontrastují se široce rozšířenou představou o velkorysé a štědré Evropské unii, jež běžence vítá s otevřenou náručí. A v tomto světle je nekompromisní postoj zemí Visegrádské čtyřky vůči migrantům a uprchlíkům naprostým cynismem, neboť alokace milionů eur pro zločinné libyjské úřady vytváří třaskavou směs v předsálí Evropy.

Uprchlický tábor na tunisko-libyjské hranici|foto: licence GNU Free Documentation License, verze 1.2, Mohammed Ali Mhenni

Postoj Lékařů bez hranic k migrační krizi

Migrační politika EU se stala terčem ostré kritiky i ze strany Lékařů bez hranic, protože kontroverzní smlouva s Tureckem z předešlého roku vedla k vytvoření deprimujících podmínek pro tisíce bezprizorních osob na řeckých ostrovech. Někteří ze žadatelů o azyl byli v rámci této dohody tureckými úřady dokonce vyhoštěni do Sýrie, Iráku a Afghánistánu, tedy de facto do válečných zón.

Lékaři bez hranic rovněž odsoudili společné úsilí zemí EU a afrických diktatur zastavit migrační vlnu do Evropy, jelikož roztáčí koloběh lidské mizérie. Tato organizace nakonec odmítla přijmout finanční prostředky od EU, přestože je tato podpora nezanedbatelná.

Mezitím charitativní organizace Oxfam apeluje na morální a etické hodnoty starého kontinentu - a ty se v žádném případě neslučují s antiimigrační a antiuprchlickou politikou zemí EU, jejichž vrcholní činitelé oportunisticky sbírají politické body.

Klíčová jsou fakta

Humanitární organizace Lékaři bez hranic|foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, nesimo

V krizových letech 2015 a 2016 dorazilo na evropskou půdu zhruba 2,6 miliónu žadatelů o azyl, přičemž v prvním krizovém roce šlo téměř z 80 procent o osoby z válečných oblastí a v druhém roce z 50 procent. Jestliže evropské země včetně České republiky ratifikovaly Ženevskou úmluvu o uprchlících, jsou povinny dodržovat dané smluvní závazky.

A pokud se chudé země jako Libanon a Uganda pod náporem téhož počtu uprchlíků a migrantů nehroutí, je dosti alibistické se domnívat, že si mnohem bohatší a lidnatější Evropská unie nedokáže s tímto problémem poradit. Přestože je stávající evropský azylový systém zatížen nejednou chybou a kontroverzí, je zapotřebí, aby se svízelná situace desítek tisíc zoufalých běženců v Řecku a Itálii začala neprodleně řešit.

A značně cynický a alibistický přístup zemí Visegrádské čtyřky k migrační krizi sice může rezonovat u značné části české populace, avšak o humanitě a solidaritě s bližními v nouzi tu nemůže být vůbec řeč.