Další Janotův balíček

16. červen 2010

280 miliard, 306 miliard a 313 miliard to jsou sumy, které si bude muset stát letos a v následujících dvou letech půjčit, aby mohl financovat deficitní hospodaření země. K tomu by se dalo přidat i další číslo. Zhruba 116 000 korun připadá na každého občana České republiky pokud se na hlavu přepočítá státní dluh, který momentálně činí více než 1,2 bilionu korun. Přitom hospodaření země se nevyvíjí nijak příznivě.

0:00
/
0:00

Vždyť už nyní se otevřeně hovoří o tom, že se bude muset ve státních výdajích dodatečně škrtnout více než deset miliard korun. Jinak se letošní plánovaný schodek ve výši necelých 163 miliard ještě zvýší. Příjmy do státní pokladny jsou totiž zatím nižší než se při schvalování rozpočtu na rok 2010 plánovalo. Přitom Česká republika slíbila Evropské komisi, že schodky bude postupně snižovat. Například v příštím roce by měla ubrat zhruba 62 miliard.


Nad takovýmito sliby by mohli politici mávnout rukou. Při dalším masivním zadlužování však riskují zhoršení pověsti země v očích zahraničních investorů. Což by mimo jiné mohlo znamenat prodražení dluhopisů, které bude muset Česká republika postupně vydat. A v úvodu zmiňované sumy dokazují, že nejde o drobné. Když se k tomu přidá skutečnost, že ekonomika by v nejbližší době neměla růst závratným tempem, budou muset politici zvolit razantní škrty a budou se muset poohlédnout po tom, jak by se daly zvýšit příjmy do státní pokladny.
Na podobě státního rozpočtu na rok 2011 se už samozřejmě na ministerstvu financí pracuje. Pokud nově vznikající vláda nemá přijít tak říkajíc k hotovému, měli by občanští demokraté s TOP 09 a Věcmi veřejnými uzavřít koaliční dohodu co nejdříve. Ostatně Petr Nečas se nechal v médiích slyšet, že by se tak mělo stát do 7. července. Tento termín zdůvodnil právě přípravou státního rozpočtu. Pokud bude toto datum dodrženo, nastoupí nový kabinet stejně do už rozjetého vlaku.


Úřadující ministr financí Eduard Janota totiž připravuje celou řadu návrhů, jak zlepšit hospodaření země. Například by mělo dojít ke zvýšení nižší sazby DPH z 10 na 12 procent. Měl by se rovněž zavést určitý způsob progresivního zdanění u příjmů přesahujících šestinásobek průměrné mzdy. Růst by mělo zdanění energií, zrušena by měla být daňová výjimka týkající se stavebního spoření a podobně. To vše by mělo do státní pokladny přinést zhruba 28 a půl miliardy korun. Na straně výdajů by pak mělo dojít ke zmrazení důchodů, snížení tzv. rodičovské. Krátit by se měly příspěvky pro zdravotně postižené, k poklesu by mělo rovněž dojít u provozních výdajů ministerstev a u investic do výstavby silnic a dálnic. To vše by mělo ušetřit zhruba 39 a půl miliardy korun. Když se to sečte, dostaneme se k sumě 68 miliard. Tedy k číslu o něco vyššímu, než kolik činí částka, o kterou by se měl příští rok snížit rozpočtový schodek.


V této souvislosti je však třeba zdůraznit, že jde o doporučení Eduarda Janoty. Tedy úředníka, který se neopírá o politickou podporu. Mimo jiné to znamená, že není zdaleka jisté, že vše co navrhuje, se podaří prosadit. Tím spíš, že například občanští demokraté před volbami slibovali, že nebudou zvyšovat daně a v roce 2011 mírně zvýší důchody. Když se k tomu přidají podzimní komunální a senátní volby, může být návrh rozpočtu na příští rok postaven na úplně jiných základech, než jak vyplývá z Janotova materiálu.
Zároveň by v diskusích o podobě rozpočtu nemělo zaniknout varování úřadujícího ministra financí. Ten před několika týdny v Bruselu připustil, že pokud by se schodky státního rozpočtu vyvíjely tempem kolem pěti šesti procent v poměru k hrubému domácímu produktu, pak by se Česká republika mohla už v horizontu dvou tří let dostat do vážných problémů. Konkrétně by se Česká republika mohla ocitnou v situaci, kdy by obtížně sháněla na finančních trzích peníze například na platy, důchody, různé sociální dávky, nebo investice. Inkasované příjmy do rozpočtu by totiž tyto výdaje nestačily pokrýt, což se ostatně v posledních letech opakovaně děje.


A protože půjčování si má své hranice, je zřejmé, že dříve nebo později bude občanům této země vystaven účet. Zaplatí ho tím, že jim vzrostou nejrůznější daně, a také tím, že se jim sníží nebo neporostou platy a důchody a škrtnou se nejrůznější sociální dávky. Takže Janotovy návrhy budou muset politici dříve nebo později vzít stejně za své. Čím dříve se tak stane, tím bude dopad na lidi v této zemi méně bolestivý.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.


autor: Petr Hartman
Spustit audio