Další hrátky kolem imunity

O to, že se jí přímo nerovná, se zasloužila dílčí úprava, ke které přece jenom došlo před několika lety. Konkrétně v pasáži, která upravuje přestupky. Pro připomenutí ocituji z české ústavy: "Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak." Konec citátu. Zákon v této souvislosti nově nabídl poslancům a senátorům možnost, vybrat si, zda jejich přestupky bude řešit policie či úřady, nebo jejich kolegové v parlamentu. Předtím první varianta nebyla prakticky možná. Jinak všechny další pokusy jak zúžit nezvykle širokou ochranu ústavních činitelů ztroskotaly. Naposledy letos před prázdninami dolní sněmovna vrátila kolegům ze Senátu k přepracování jejich návrh, který měl být průlomový. Pokud by totiž prošel, omezila by se tzv. trestní imunita pouze na projevy a hlasování v parlamentu. Předkladatelé příslušné změny ústavy podle očekávání nezdůrazňovali, že dvojí možnost vypořádání se s přestupky by zůstala zachována.

Nyní to není podstatné, protože je velmi pravděpodobné, že takto revoluční pohled na ochranu ústavních činitelů skončí v zapomnění. Ještě dlouhou dobu tak patrně zůstane v nezměněné podobě následující pasáž české ústavy. Cituji: "Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno." Konec citátu z české ústavy. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že imunita ústavních činitelů není ošetřena "obyčejným", ale ústavním, zákonem. A ten vyžaduje přijetí ústavní většinou v obou komorách. Takže pokud z nejrůznějších důvodů projde návrh v jedné, druhá se postará o to, aby původní stav zůstal zachován.

Jak už zaznělo, nejčerstvějším příkladem může být červnové rozhodnutí sněmovny vrátit příslušný senátní návrh do horní komory k přepracování. Poslanci a senátoři si tak mohli odškrtnout další pokus a mohli začít uvažovat o tom, jakou podobu imunity navrhnou příště. Zdá se, že na to nyní půjdou trochu jinak. Podle předsedy Senátu Přemysla Sobotky prý hodlají přijít s takovou verzí, ve které by se tzv. trestní imunita rozšířila a vztahovala by se na všechny samosprávy, kde se hlasuje. Podle Sobotky je prý absurdním zásahem do zastupitelské demokracie, když policie stíhá některé starosty za to, jak hlasovali. Pokud by hlasování bylo jediným důvodem, proč jde policie po komunálních politicích, pak by to byl skandál. Ten by se však neměl řešit rozšiřováním imunity, ale revolucí v policejních řadách. Blíže realitě asi bude jiný pohled. Konkrétně policie se o některá hlasování může zajímat z důvodů podezření na korupci. Při státních zakázkách se totiž často objevují pochybnosti o tom, kdo je nakonec a za jakých podmínek získal. Bylo by s podivem, kdyby se na krajské a komunální úrovni korupce vůbec nevyskytovala a policie ke své aktivitě neměla konkrétní důvod.

Takže je sporné, zda by právě její práce měla být motivem pro rozšiřování imunity. V této souvislosti je třeba dodat, že by Sobotkou zmiňovaný návrh měl být součástí nedávno odmítnuté senátní novely. Je proto téměř jisté, že v jedné nebo ve druhé parlamentní komoře neprojde. Jak už bylo řečeno, nebylo by to poprvé. Pokud ještě voliče vůbec baví sledovat nekonečné martyrium kolem imunity, mohou s pobavením očekávat a tipovat v jaké podobě se novela objeví a kvůli čemu tentokrát neprojde. Nebylo by překvapením, kdyby zákonodárci tvrdili, že by jim omezení trestní imunity pouze na projevy a hlasování v parlamentu nevadilo, ale že musí zvednout ruku proti kvůli tomu, že takováto ochrana má být rozšířena i na krajskou a obecní samosprávu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .