Čtyři nedávno potvrzené prvky periodické tabulky dostaly jména

9. červen 2016

Periodická tabulka prvků, ilustrační foto|foto:licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Uživatel: Ben+Sam

Nové pojmenování se týká uměle vytvořených supertěžkých prvků či tzv. transaktinoidů s atomovými čísly 113, 115, 117 a 118, které měly doposud jen prozatimní symbolická jména, odpovídající jejich umístění v Mendělejevově periodické tabulce prvků (Ununtrium, Ununpentium, Ununseptium a Ununoctium).

Nová jména byla již v lednu tohoto roku zaslána hlavní chemické nomenklaturní autoritě IUPAC (International Union of Pure and Applied Chemistry), avšak teprve 8. června tato mezinárodní organizace vydala tiskovou zprávu, kde byla tato jména poprvé oficiálně oznámena (existence samotných prvků byla potvrzena v prosinci 2015).

Podle zvyklostí byly přednostně přijaty nebo doporučeny návrhy názvů, které vzešly z týmů objevitelů příslušných prvků a které měly logicky něco společného buď s jejich objeviteli nebo s umístěním příslušných laboratoří, pracovišť apod.. Koncovky názvů přitom musejí odpovídat umístění příslušných prvků v konkrétních ”vertikálních” skupinách periodické tabulky.

Dotyčná jména však ještě nemusejí být zcela konečná. Jsou stále v principu předmětem veřejné diskuse resp. změny a případné návrhy na změnu jména mohou být adresovány orgánům IUPAC až do listopadu 2016. Teprve potom již jména nových prvků nebude možné změnit a budou zapsána do oficiálních vydání periodické tabulky prvků, příruček a učebnic. Kromě jmen objevitelů a místních názvů teoreticky ještě přicházejí v úvahu jména mytologických postav resp. nebeských těles, minerálů či vlastností příslušných prvků.

Prvek s atomovým číslem 113 získal název Nihonium a zkratku Nh. Jde o latinizaci japonského jména Nippon, což je vlastně název Japonska v japonštině (doslova “Země vycházejícího Slunce), protože prvek byl v roce 2004 vyroben a detekován v japonské laboratoři výzkumného ústavu RIKEN. Jde vlastně o vůbec první nový prvek, který byl v rámci tohoto ústavu objeven.

Prvek s atomovým číslem 115 získal název Moscovium a zkratku Mc. Jde o latinizaci názvu ruského hlavního města Moskva, nedaleko nějž se nachází Spojený ústav jaderného výzkumu v Dubně, kde byl tento prvek (v roce 2003) objeven, ve spolupráci s americkými vědci z Lawrence Livermore National Laboratory.

Prakticky totéž platí i pro prvek s atomovým číslem 118, který získal název Oganesson a zkratku Og, podle žijícího ruského fyzika a objevitele Jurije Oganesjana, který vedl příslušný ruský tým a podílel se též na objevu a výzkumu dalších uměle vytvořených prvků (flerovium, bohrium, seaborgium a dubnium). Zatím nebyl pozorován prvek s vyšším atomovým číslem než 118.

Prvek s atomovým číslem 117 získal název Tennessine a zkratku Ts. Na jeho objevu totiž kromě vědců z Dubny spolupracovali i vědci z Oak Ridge National Laboratory, University of Tennessee at Knoxville a Vanderbilt University, kteréžto všechny instituce se nacházejí v americkém státě Tennessee.