Co si myslí dnešní Habsburkové o budoucnosti Evropy?

Na McNeesově státní univerzitě přečetl přednášku s názvem Staré říše vracejí úder aneb Nejistoty dnešní Evropy.

„Coby syn posledního korunního prince Rakousko-uherského mocnářství a jednoho ze zakladatelů Evropské unie je k tomuto tématu navýsost povolán,“ míní server Fox Caroline.

51letý princ navíc vystudoval v Innsbrucku, Madridu a Mnichově práva, politické vědy, dějiny a islamistiku, takže je nesporně zajímavé si ho poslechnout.

„Problémy Evropy jsou momentálně dobře viditelné. Imigrační krize vyvolala vnitřní krizi unie, která jen obtížně ladí jednotný postup. Nezapomínejme ale ani na to, že unii čekají potíže i v budoucnosti.“

Čtěte také

„Na druhé straně musíme přiznat, že Evropská unie má velmi stabilní a pevnou strukturu. Její základy byly položeny už před 70 lety a zatím reálně dokázala zajistit kontinentu mír a stabilitu kontinentu,“ prohlásil mimo jiné v přednášce princ.

Server připomíná, že Jiří má vedle rakouského také maďarské občanství. Se svou rodinou žije trvale v Maďarsku, kde je velvyslancem Evropské unie. Je předsedou Maďarského červeného kříže a rytířem Řádu zlatého rouna.

Logo|foto:Český rozhlas

Poblíž vesničky Šoškút, asi 20 kilometrů jihovýchodně od Budapešti, si postavil zámek a v říjnu 1997 se oženil s luterskou šlechtičnou Eilikou z Oldenburku.

Jejich nejstarší 14letá dcera Žofie byla první z habsburského rodu, kdo se po více než 50 letech narodil v Uhrách. Vedle ní mají ještě dceru Ilku a syna Karla Konstantina.

Výročí konce Rakousko-uherského mocnářství je pro habsburské prince vítanou příležitostí vyjádřit své názory. Starší bratr Jiřího Karel poskytl v těchto dnech obsáhlý rozhovor ukrajinskému listu Deň.

„Chtěl bych připomenout starou moudrost, podle níž je špatné rozhodnutí pořád ještě lepší než žádné,“ řekl Karel ukrajinskému deníku. Zároveň podotkl, že evropští lídři mají sklon k pasivitě a opatrnosti.

Čtěte také

„Vakuum vyplňuje pouze kancléřka Angela Merkelová, ovšem ani ta podle mého názoru není skutečným lídrem Evropy. Fakt, že stojí v čele jedné z nejbohatších zemí světa, váhu jejím krokům automaticky nepřidá,“ míní Karel Habsbursko-Lotrinský.

Co se Spojených států týče, na příští rok a půl jsou ze hry, a Rusové toho budou umět využít. „Z amerických dějin je patrné, že před volbami a po nich vždy přišlo určité období zahraničněpolitického vakua,“ říká Karel.

Logo|foto:Český rozhlas

Na otázku ukrajinského listu, zda se Evropa nezbavila monarchií příliš brzy, připomíná, že všechny evropské monarchie jsou dnes zároveň prvotřídními demokraciemi, takže jde o politický systém, který je užitečný a efektivní.

Monarchie navíc zajišťují kontinuitu, což pro demokracie není tak snadné.

„Vidíme to na ustavičných debatách, jak dlouho by měl například vládnout francouzský prezident. Šest let, sedm, osm nebo pět? Kdežto v monarchii jsou členové vládnoucí rodiny vedeni k celoživotnímu reprezentování a plnění povinností,“ říká Karel Habsbursko-Lotrinský.

Co se nástupu nacionalistických tendencí v Evropě týká, je princ zdrženlivě optimistický.

„Tato hnutí mívají v různých zemích pěti- až patnáctiprocentní podporu. Za normálních demokratických podmínek není problém se s tím vyrovnat. Teď nacionalismus sílí a myslím, že se ho snaží přiživovat Rusko.“

„Nacionalismus ostatně rozpoutal první i druhou světovou válku a je velmi nebezpečný. Ale nemyslím, že by mohl ovládnout Evropu nějakým dramatickým způsobem,“ konstatuje závěrem Karel Habsbursko-Lotrinský, 54letý bývalý europoslanec a exposlanec za rakouské lidovce.

Momentálně předsedá Mezinárodnímu výboru Modrých štítů, což je jakýsi kulturní ekvivalent Červeného kříže pro záchranu památek a kulturního dědictví.

Zpracováno ze zahraničního tisku.