Co se skrývá na dně Galilejského jezera

27. březen 2015

Záhadnou kamennou stavbu objevili pod hladinou Galilejského jezera izraelští archeologové.

Mohyla navršená z čedičových balvanů se tyčí do výšky více než deset metrů nad dnem Galilejského jezera. Při základně má její kužel průměr kolem 70 metrů. Je tedy na plochu čtyřikrát větší než slavné Stonehenge. Vrcholek mohyly je také výše než nejvyšší kameny slavné anglické kamenné svatyně. Hmotnost navršeného kamení se odhaduje na 60 000 tun.

Mohylu objevil tým vedený Danim Nadelem z university v Haifě už v roce 2003 při průzkumu dna na jihozápadě jezera pomocí sonaru.

Ve studii publikované v The International Journal of Nautical Archaeology vyjádřili izraelští badatelé přesvědčení, že mohylu navršili lidé v dobách, kdy se tato část jezera ještě nacházela na souši. Pozdější vzestup hladiny jezera stavbu zatopil. Žádný z kamenů o průměru až 1 metr nejeví známky opracování dávnými kameníky. Nejbližší čedičová skála se nachází několik stovek metrů daleko. Stavitelé mohyly tedy museli zcela cíleně materiál transportovat.

Vědci se domnívají, že stavba je stará nejméně 4000 let. Za mnohem pravděpodobnější ale považují její vznik někdy kolem roku 3000 př.n.l. V té době se v celé oblasti budovaly podobné megalitické stavby. Nacházely se většinou v blízkosti opevněných pravěkých sídel. Příkladem takového sídliště může být Khirbet Beteiha asi třicet kilometrů severovýchodně od záhadné stavby na dně Galilejského jezera. Khirbet Beteiha tvoří tři soustředné kamenné kruhy, z nich největší má průměr 56 metrů.

Pokud by se potvrdilo datování mohyly do doby před pěti tisíciletími, pak by stavba ležela asi jen půldruhého kilometru od města, které archeologové označují jako „Bet Yerah“ nebo také „Khirbet Kerak“. Ve 3. tisíciletí př.n.l. byl Khirbet Kerak největším městem v širokém, dalekém okolí. Se svým důkladným opevněním neměl konkurenci na celém území Izraele. Město s dlážděnými ulicemi a hradbami s věžovitými baštami se rozkládalo na ploše asi 30 hektarů a žilo v něm kolem 5 000 obyvatel.

Vládci Khirbet Keraku byli jistě dostatečně mocní, aby vybudovali tak impozantní mohylu. Podobné stavby sloužily velmi často jako hroby významný lidí. Zatím však není jasné, zda je i mohyla na dně Galilejského jezera místem posledního odpočinku některého z významných vládců Khirbet Keraku. Více můžou napovědět výsledky archeologické expedice, kterou připravuje Dani Nadel se svým týmem.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio