Co by řekl na „výprodej kubánské revoluce“ Che Guevara?
Britský veřejnoprávní server BBC News se snažil zjistit, zda Kubánci nevnímají nynější průlom ve vztazích k USA jako zradu někdejších revolučních ideálů. Za tímto účelem vyzpovídal čtyři experty.
Jako první odpovídala Lucia Alvarez de Toledo, autorka životopisu Che Guevary.
„Che pohrdal Amerikou, nemohl snést pomyšlení, že jsme její kolonie. Vůči imperialismu měl dokonce jistý druh fobie. Američané u nás vlastnili veškerý obchod s banány,“ říká spisovatelka.
Che by si podle ní dnes asi myslel, že revoluce zakořenila natolik, že ji nikdo Kubáncům nevezme. „Vzdělání i bezplatná lékařská péče jsou tak pevnou součástí našeho života, že se nebojím. Revoluce je pevná,“ myslí si přesvědčená komunistka.
Profesor Louis Perez, který je šéfem katedry latinskoamerických studií na univerzitě v Severní Karolíně připomíná, že Kuba bývala pro Američany „veselou kolonií“.
Doma měli prohibici, na Kubě se mohli vyřádit, holdovat tam hazardu a pití. Kubu prostě vnímali jako tropický ostrov, který jim má sloužit k potěšení.
„Nyní se Američané snaží, aby lidé sami provedli změnu. A až k ní dojde, převálcuje nás americký kapitál a zboží,“ říká expert serveru BBC.
„Chcete-li vědět, co by řekl Che, přečtěte si lednový článek Fidela Castra: chápe nezbytnost normalizace vztahů s USA, nerad k ní přitakává, ale zůstává velmi opatrný,“ míní Perez.
Profesor Carmelo Mesa-Lago z Univerzity v Pittsburghu si naopak myslí, že Che už je jen mýtem z minulých časů.
„Revoluci kdysi podporovalo 98 % Kubánců. Ale časem se náboj vytratil, lidé prožili hlubokou deziluzi, a země se musela přizpůsobit. Dnes privatizujeme a z veřejného sektoru mají propustit 1,8 milionu zaměstnanců, což je 36 % práceschopného obyvatelstva,“ říká profesor.
Che Guevara podle něj byl zapřisáhlý idealista a Raúla Castra by nepochybně obvinil ze zrady revoluce.
„Jenomže na Kubě už nikdo nedumá nad tím, co by dělal a říkal Che. Lidé už nechtějí sny. Věřili systému 54 let, a teď chtějí cestovat, kupovat si věci, bydlení, domy. Portréty Che Guevary dnes najdete v nadživotní velikosti kdekoli v Latinské Americe. Ale už je to anachronismus, mýtus minulosti, který nemá co říci,“ dodává akademik.
Naopak šéfredaktor politického magazínu Temas Rafael Hernandez tvrdí, že Che Guevaru nikdo nepochopil.
„Nechtěl zavádět systém sovětské centrálně řízené ekonomiky. Chtěl socialismus, který toleruje soukromé vlastnictví. Na Kubě se znárodnily poslední soukromé podniky až v roce 1968. Bylo jich okolo 60.000, a teprve od té doby lze hovořit o sovětizaci Kuby.
Raúl Castro naproti tomu usiluje o decentralizaci, což odpovídá Che Guevarovým názorům. Socialismus nelze uchovávat ve skleníku, musí reagovat na aktuální podněty,“ myslí si žurnalista.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
