Co to obnáší jít k volbám?

21. říjen 2013

Asi nemusím vysvětlovat, co znamená slovo volby. Nakonec nějaká volba na vás čeká každý den.

Volíte, nebo také můžeme říct – vybíráte si barvu trička, ve kterém uděláte dojem na spolužáky, někteří máte možnost zvolit si, jaké jídlo si dáte ten den ve školní jídelně. O víkendu se pak můžete účastnit rodinných porad, na kterých volíte víkendový program: „Půjdeme do kina nebo na výlet?“

Volby, které nás ale čekají teď, jsou určeny jen pro toho, kdo už je dospělý. Úředně se dospělým stanete, když oslavíte 18. narozeniny. Takže k volbám může jít třeba i nějaký váš starší bratr nebo sestra. Jít k volbám není povinné stejně jako chodit do školy. Když nepřijdete do školy a nemáte omluvenku, tak dostanete poznámku. Když dospělý člověk nepřijde k volbám, nic se mu nestane, ale také ztratí možnost vyjádřit svůj názor.

Možnost jít k volbám a dát tak tím najevo, co chci a co nechci, je ve svobodném světě právo každého občana. Jak se cítíte, když doma můžete o něčem spolurozhodovat? Jste rádi, když vám dá maminka na výběr, co byste chtěli, aby uvařila? A jak se naopak cítíte, když před vás někdo bez ptaní naservíruje jídlo, které nemáte rádi?

Zkuste o tom přemýšlet a za uši si dnes zapište, že jít k volbám a vyjádřit svobodně svůj názor není povinnost, ale právo.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.