Co bude stát profesionální armáda?

Česká vláda se prý rozhodla přistoupit k profesionalizaci armády až poté, co se stalo zjevným, že je Česká republika schopna profesionální armádu zaplatit. Přechod na profesionální vojsko, které je podle něj finančně náročnější, bude částečně splacen z úspor v resortu obrany. "Armáda má dnes nepotřebný, leč prodejný majetek za 12 miliard korun, který musí střežit, ale který nemůže a ani nechce využívat. To je jenom jeden z konkrétních případů," nastínil premiér novinářům možnosti, jak snížit finanční náročnost projektu.

Ale politikové Občanské demokratické strany se domnívají, že by náklady na profesionální armádu nemusely být vyšší než současné výdaje na obranu. Armádu o zhruba 40.000 profesionálech by měla ročně zajistit stávající procenta hrubého domácího produktu, přesně 2,2 procenta, k nimž se vláda zavázala. Letos vydá stát na obranu 45 miliard korun. Materiál, který možnost vzniku profesionální armády zhodnotí, má ministr obrany Jaroslav Tvrdík, jako svůj první úkol, vypracovat do srpna. Je to s podivem, protože v resortu armády čeká na řešení skutečně zástup závažných problémů, rozhodně aktuálnějších, než je příprava koncepce profesionalizace. Ovšem Občanská demokratická strana svou vizi profesionální armády už vypracovala a Petr Nečas ji v televizní "Jednadvacítce" dokonce veřejně nabídl novému ministru obrany, aby měl s čím začít.

Podle Nečasovy analýzy absolvovala v roce 1993 základní vojenskou službu jen polovina branců. V roce 1999 to byla méně než třetina a nyní se bude tento počet blížit pouhé pětině. Poklesne také absolutní počet branců. Základní vojenská služba nabývá nespravedlivý, diskriminační a selektivní charakter, praví se v materiálu ODS. Vývoj ozbrojených sil zasáhla technologická revoluce. Jsou v nich zaváděny zbrojní systémy založené na vysokém použití elektroniky a informačních technologií. Mluví se dokonce o vzniku tzv. informačního válčiště. To vede k nutnosti dlouhodobého výcviku a vysoké kvalifikace u vojáků.

Všechny tyto důvody vedou k nutnosti vybudovat v časovém horizontu 6-8 let výrazně menší, ale moderní, mobilní, flexibilní a akceschopnou armádu, složenou pouze z dobrovolníků na základě profesionální vojenské služby. Tato armáda by měla 38 tisíc vojáků a 5 tisíc civilních zaměstnanců.

Tvrdík při nástupu do funkce uvedl, že takové vojsko je možné vybudovat za čtyři až šest let. Generální štáb každopádně předpokládá, že v roce 2010 bude česká armáda plně profesionální.

Zbývající část branecké veřejnosti by se povinně zúčastnila krátkodobého braneckého kurzu. Součástí tohoto řešení musí být i vybudování poloprofesionálních aktivních záloh.

ODS považuje za nutné udržovat výdaje na obranu na nejméně 2,2 % HDP ročně. Dalšími nezbytnými kroky jsou výrazné zmenšení počtů osob v ozbrojených silách i redukce rozsahu vojenské infrastruktury o polovinu proti dnešnímu stavu. Prvním krokem musí být i viditelné zmenšení Ministerstva obrany. Musí se výrazně zapojit soukromý sektor do provozu armády tam, kde to přinese úsporu finančních a materiálních zdrojů. Rozhodování o finančních a materiálních zdrojích musí být výrazně decentralizováno. Součástí velitelské pravomoci a odpovědnosti se stane i kontrola ekonomických kroků podřízených složek. Zlepšení kontroly a průhlednosti hospodaření by mělo přinést zřízení vnitroresortního auditorského pracoviště, domnívá se ODS.

Zatím ani ministr Tvrdík ani stínový ministr Nečas nezdůvodnili, proč stačí k přechodu na plně profesionální armádu čtyři, šest nebo osm let. Začínají se objevovat kritické hlasy, které připomínají, že se v nejbližších letech nenajde dostatek schopných zájemců, především o místa poddůstojníků.

Doufejme, že až ministr Tvrdík připraví nějakou vládní vizi, budou kromě ODS formulovat své názory i další politické subjekty a začne kvalifikovaná diskuse.

ČRo 6 / RSE

15. května 2001

Napište nám, co si o tom myslíte VY: rse@cro.cz