Člověk v kauze australské megafauny
Nové důkazy spojují vyhynutí australské megafauny s příchodem člověka.
Před asi 40 000 let nenávratně zmizeli příslušníci australské megafauny, mezi které patřili obří ještěři, gigantičtí vačnatci a nelétaví ptáci. Debaty o tom, co jejich zánik způsobilo, se táhnou už 150 let a zatím z nich vykrystalizovaly dvě hlavní hypotézy: první, že jde o důsledek klimatických změn a druhá, podle níž má na svědomí megafauny na svědomí člověk. Na australský kontinent se lidé poprvé dostali před 60 000 až 45 000 let.
V Novém Jižním Walesu byly na nalezišti Cuddie Springs v jedné vrstvě sedimentu objeveny kosti obřích klokanů, vombatů Diprotodon velikosti nosorožce a obřích ptáků spolu s kamennými nástroji. Nález byl dlouho interpretován jako nepochybný důkaz o tom, že lidé a megafauna spolu v období před 30 000 až 40 000 let žili bok po boku. Tak dlouhá koexistence by naznačovala, že viníkem zániku megafauny jsou spíš klimatické změny, než lovecké aktivity nově příchozího druhu Homo sapiens.
Dvojice australských vědců, která provedla přímé datování nálezů z Cuddie Springs, ale došla k jinému závěru. Podle ní výsledky datování moderními metodami ukazují, že lidé a obrovská zvířata koexistovali jen během velmi krátkého období po příchodu lidí do Austrálie. Kosti zvířat zřejmě byly na naleziště naházeny dávno potom, co megafauna vyhynula. V kauze australské megafauny jsou proto podle vědců hlavním podezřelým lidé.
Zdroj: University of Adelaide
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
