Clintonová se vrací do boje o Bílý dům, McCain má nominaci jistou

5. březen 2008

Na bývalou první dámu Spojených států Hillary Clintonovou se včera znovu usmálo štěstí - a to právě ve chvíli, kdy už ji začali analytici odepisovat. Kdyby nevyhrála v úterý v primárkách ve dvou velkých státech americké unie, v Ohiu a Texasu, tvrdili skoro všichni pozorovatelé americké politické scény, měla by jistou prohru v závodě o nominaci Demokratické strany a tím i definitivně zavřené dveře do Bílého domu.

Její hlavní stranický soupeř senátor Barack Obama si v úterý ráno mohl připsat 11té vítězství v prezidentských primárkách za sebou a tím i rozhodující náskok před nominačním sjezdem strany.

A přesto se nyní Hillary do boje vrátila a po včerejšku má s Obamou opět prakticky stejné šance. Jak řekl před nedávnem její manžel, bývalý americký prezident Bill Clinton, Hillary musela vyhrát v Ohiu a Texasu, dvou velkých amerických státech, aby neztratila naději na nominaci - a to se jí nakonec skutečně podařilo.

Souboj v demokratickém táboře zůstává proto v této chvíli nerozhodný a jak se zdá, ani v dohledné době neskončí. V rozlehlém Texasu např. zvítězila Clintonová nad Obamou jen velmi těsně a výsledky byly oznámeny až v noci z úterý na středu, kdy už většina Američanů spala, zatímco v Ohiu mohla přednést svoji řeč na oslavu vítězství ještě v době, kdy ji zaznamenaly poslední večerní televizní zprávy. A to je taky nesmírně důležité: dostala se tak totiž znovu do povědomí Američanů jako politička, která dokáže vyhrát - což bude pro nominaci na úřad prezidenta to nejdůležitější.

Obamovi spolupracovníci teď vítězství Clintonové zpochybňují a tvrdí, že i přes nejnovější zisky zůstává za ním pozadu. A mají přísně vzato pravdu, i když to v konečném součtu zatím nic neznamená: Barack Obama má v této chvíli slíbenou podporu 1378 delegátů nominačního sjezdu Demokratické strany, zatímco Hillary Clintonová má slíbených hlasů zhruba o stovku méně, přesněji 1269.

K nominaci ovšem potřebuje kandidát 2025 hlasů a kde je má vzít? To by měly ukázat příští kola primárek, ale ani není vyloučeno, že se napětí protáhne až do poslední chvíle a rozhodovat se bude až na samotném nominačním sjezdu, jehož se účastní i tzv. superdelegáti, což jsou význační členové strany, kteří mají - kromě vybraných volitelů - také svůj hlas. Nebylo by to v dějinách Spojených států poprvé.

Velmi těsné vítězství jednoho z kandidátů však není pro stranu výhodné: vypjaté emoce a sympatie (či antipatie) stranu rozdělí v očích celé veřejnosti a tím ji i oslabí před konečným účtováním v listopadu letošního roku. Zklamaní voliči jednoho ze silných kandidátů by pak nemuseli přijít k volbám vůbec...

Východiskem by sice mohla být dohoda, s níž nejnověji přišla ve středu ráno veřejně Hillary Clintonová, že pokud prý vyhraje, stane se prezidentkou a Obama vice-prezidentem USA. Je ale otázka, zda Obama takový plán přijme v okamžiku, kdy u voličů vítězí...

Oč problematičtější vývoj nastává nyní mezi demokraty, o to jednodušší a přehlednější je už dnes situace v táboře republikánů. Po úterních primárkách má totiž senátor z Arizony John McCain definitivně zajištěnu nominaci své strany a může se od této chvíle plně připravovat na listopadové prezidentské volby. Po ohlášení úterních výsledků svůj zápas definitivně vzdal druhý republikánský kandidát v pořadí, někdejší guvernér Arkansasu Mike Huckerbee a hned sám podpořil kandidaturu McCaina. A podle informací z McCainova doprovodu se dokonce ve středu očekávala jeho osobní návštěva v Bílém domě, kde měl přijmout i souhlas dosluhujícího prezidenta George Bushe, svého někdejšího velkého politického protivníka, a tím i příslib, že celá Republikánská strana bude nyní jeho kandidaturu podporovat.

Tím získávají republikáni relativní předvolební výhodu, kterou budou určitě potřebovat - po osmi letech vlády George Bushe je v zemi tak silná vůle po změně, že jedině ten, kdo se od současného prezidenta hodně odlišuje, má šanci v listopadu vyhrát. A tuto podmínku nejspíš John McCain splňuje přibližně stejně jako oba vedoucí kandidáti demokratů.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Jan Bednář
Spustit audio