Civilisté se bojí opustit obklíčenou Ghútu. Brání jim ostřelování i radikálové, tvrdí novinářka
V povstalci ovládané východní Ghútě na předměstí Damašku by od úterý mělo začít platit příměří, a to denně vždy na pět hodin. Podle agentury RIA Novosti s odvoláním na ruského ministra obrany Sergeje Šojgua to nařídil ruský prezident Vladimir Putin. Sobotní rezoluce Rady bezpečnosti OSN přitom požadovala třicetidenní příměří. „To skutečně nenastane. Zdá se, že těch pět hodin je kompromis, na kterém se s Ruskem shodla syrská vláda,“ říká novinářka Tereza Engelová.
Příměří by mělo umožnit dopravení humanitární pomoci i evakuaci civilistů prostřednictvím několika koridorů. „Syrská vláda tvrdí, že už otevřené jsou. Ale lidé se je bojí používat, mají strach z min a ostřelování. Jsou také zprávy o tom, že ti, kdo se o to pokusili dříve, tak byli ostřelováni místními radikály, kteří si odchod civilistů nepřejí,“ přibližuje.
Je těžké rozlišit, zda lidé v Ghútě zůstávají dobrovolně, mají strach odejít, nebo jsou tak trochu drženi jako živé štíty.Tereza Engelová
Zatímco na jihu Sýrie u hranic s Jordánskem stále přežívá umírněná opozice, která stála na počátku konfliktu, tak ve východní Ghútě jsou přítomny spíše radikálnější skupiny. Kromě nich je zde ale také až 400 tisíc civilistů.
Území je už několik let obléháno syrskou armádou a zásobování je velmi omezené, probíhá především prostřednictvím pašeráků. Jde o největší opoziční kapsu u Damašku a prezident Bašár Asad se ji snaží dostat pod kontrolu. „Opoziční jednotky také ostřelují damašská předměstí, byť se ta intenzita nedá srovnávat,“ upozorňuje Engelová.
Asadovým cílem je prý dostat z oblasti bojovníky s tím, že civilisté buď mohou zůstat, nebo odejít do severosyrské provincie Idlíb, stejně jako tomu bylo v případě evakuace Aleppa. „Jenže Idlíb je také ostřelován. Navíc nikdo neví, co se později stane s provincií, která je plná radikálů a odpůrců Bašára Asada,“ podotýká.
Češi mezi Kurdy a Turky
S Idlíbem ze severu sousedí Kurdy ovládaný region Afrín, který se aktuálně snaží dobýt turecká armáda. Cílem je propojit Idlíb s povstaleckými oblastmi na severu Sýrie. „Kurdové území brání zuby nehty. Pokud budou mít podporu Spojených států, tak mají šanci. Bude ale záležet na diplomatických dohodách a významné slovo bude mít i Rusko,“ myslí si novinářka.
Do kurdsko-tureckých sporů byla v posledních dnech zatažena i Česká republika kvůli sobotnímu zadržení kurdského politika Sáliha Muslima. Městský soud v Praze ho ale v úterý opět propustil na základě slibu, že neopustí Evropskou unii.
„Je to velmi pozitivní zpráva. Úkolem Muslima je zastupovat syrský Kurdistán v jednáních o Sýrii. Je absurdní představa, že může vyjednávat ve všech státech Unie a v České republice ho najednou policie zadrží a hrozilo mu vydání do země, kde by neměl šanci na spravedlivý protest,“ uzavírá Engelová.
Kdo je vlastně v Sýrii terorista? Může konflikt opět eskalovat? Poslechněte si celé Interview Plus >>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.