Čínský superrychlý expres

V současnosti jde o nejrychlejší konvenční vlak, tj. takový, který nevyužívá principu magnetické levitace (MAGLEV). Podvozek rychlovlaku je tedy ve fyzickém kontaktu s kolejemi. Poslední oficiální test vlaku, který má maximální konstrukční rychlost až 500 km v hodině, se uskutečnil už 9. ledna loňského roku. Experimentální souprava s šestnácti vozy (CRH380BL) tehdy na trase Peking-Šanghaj dosáhla maximální rychlosti 487 km v hodině. Tato souprava ale byla znovu testována i během uplynulých vánočních svátků.

Konstrukce

Konstrukce nového vlaku typové linie CRH380 (China Railways High-Speed, CRH) je velmi zajímavá. Vlak je postaven z lehkého plastu, tvrzeného uhlíkovými vlákny. Tvar špičky vlaku připomíná špičku starého čínského meče. Výrobcem rekordního vlaku je firma Sifang Locomotive, dceřinná firma velkovýrobce CSR Corp Ltd.

Dosavadní „běžně nasazované” čínské vysokorychlostní vlaky jsou poháněny trakcí o výkonu 9600 kilowattů a dosahují rychlostí okolo 300 kilometrů v hodině. Nový vlak ale má výkon trakce dvakrát vyšší, konkrétně 22 800 kilowattů.

Reálné rychlosti

V reálném provozu žádný čínský rychlovlak nejezdí maximální rychlostí, pro kterou je projektován. Vlaky s udávanou maximální rychlostí 350 km v hodině jezdí třístovkou a vlaky navržené pro rychlost 250 km v hodině jezdí dvoustovkou. Jedním z důvodů tohoto omezení je i vážná železniční nehoda, která se udála v červenci loňského roku. Tehdy se dva čínské superexpresy srazily a zahynulo asi 40 lidí.

Čína má v současnosti nejdelší síť železničích rychlodrah na světě. V roce 2020 má její celková délka přesáhnout 16 000 km. Postupně zřejmě získá i mezikontinentální rozměr, Čína plánuje vybudování rychlodráhy na trase Peking – Londýn. Stavbu vysokorychlostní železniční dopravy v Číně ale také doprovázejí vážné korupční skandály.

Zdroje: Physorg.com, Wikipedia, Smart Planet

-----