Činnost FBI a CIA pod drobnohledem Kongresu
Kongres Spojených států zahájil vyšetřování údajných selhání amerických zpravodajských služeb před loňskými teroristickými útoky.
Výbory pro zpravodajské služby obou komor amerického Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů a Senátu, zahájily v úterý uzavřená slyšení, která se týkají se činnosti FBI a CIA před loňskými teroristickými útoky. Nařčení, kterým obě agentury čelí, by se dala shrnout následovně: pochybení v procesu vnitroagenturního vyhodnocování závažných informací, nedostatečná vzájemná spolupráce a konečně selhání při sdílení informací s klíčovými vládními resorty, zejména ministerstvem zahraničí a imigračním úřadem.
V zásadě chce Kongres vnést jasno do dvou otázek: Tou první je: Kdo, kdy a co přesně věděl? Druhá otázka zní: Byla na základě informací, které byly k dispozici, podniknuta všechna nezbytná opatření? Americká média se už několik týdnů zabývají tím, zda bylo možné loňským teroristickým útokům předejít, nebo alespoň zabránit, aby atentáty, při kterých zahynulo přes 3 tisíce lidí, měly tak zničující efekt. Prezident George Bush v úterý poprvé připustil, že zpravodajské služby se před loňskými útoky mohly dopustit chyb.
?Pokud jde o to, zda FBI a CIA komunikovaly odpovídajícím způsobem, je podle mě zřejmé, že nikoli a právě tuto věc nyní řešíme. CIA a FBI teď komunikují velmi úzce a sdílení informací je lepší,? prohlásil šéf Bílého domu a zdůraznil, že byla přijata opatření, která by tento druh pochybení ? tedy nedostatečnou spolupráci obou agentur ? měla do budoucna vyloučit.
Na údajná selhání obou agentur upozornily zejména týdeníky Newsweek a Time. První z nich ve svém nejnovějším vydání napsal, že CIA už půldruhého roku před útoky identifikovala jako možné teroristy dva z 19-ti mužů, kteří loni v září sebevražedné atentáty realizovali. Přesto se únoscům dopravních letadel namířených proti budovám Světového obchodního centra a Pentagonu podařilo na území Spojených států projít výcvikem k získání pilotní licence.
Podobným způsobem měla selhat i FBI. Týdeník Time minulý týden napsal, že vedení této agentury podcenilo informace své pobočky ve státě Minnesota, když odložilo další pátrání po okolnostech, které vedly k zadržení Zacariase Moussauiho. Tento francouzský občan marockého původu byl zadržen tři týdny před útoky. Podezření vzbudil tím, že se na jedné z leteckých škol v Minnesotě chtěl naučit ovládat letoun pouze ve vzduchu, zatímco o osvojení procedur startu a přistání nejevil zájem.
Někteří kongresmani, jako například člen senátního výboru pro zpravodajské služby, republikán Richard Shelby, zastávají názor, že bez ohledu na výsledek šetření by už nyní mělo dojít k personálním změnám ve vedení obou agentur. Jak ředitel FBI Robert Mueller, tak ředitel CIA George Tenet se ale zatím těší plné podpoře prezidenta Bushe. Důvod je zřejmý: Případné změny ve vedení obou agentur by neměly pozitivní, ale spíše destabilizující vliv na činnost zpravodajských služeb, které ? jak už bylo řečeno ? právě procházejí změnami, jejichž cílem je zlepšit spolupráci v boji proti terorismu.
Postoj prezidenta Bushe by se dal shrnout asi takto: Je důležité zjistit, zda a k jakým pochybením došlo a kdo za ně nese odpovědnost. Toto šetření však nesmí ohrozit probíhající aktivity zpravodajských služeb a mělo by být přínosem pro jejich budoucí činnost. ?Mám obavu, abychom neztráceli drahocenný čas a energii a aby nedošlo k ohrožení zdrojů zpravodajských informací. Šetření Kongresu je opravdu důležité, ale musí probíhat tak, aby neoslabilo výkonnost zpravodajských služeb,? prohlásil šéf Bílého domu.
George Bush dal navíc najevo, že nemá důvod měnit svůj dosavadní názor. Stejně jako v době, kdy se objevila první podezření na adresu FBI a CIA, i nyní šéf Bílého domu tvrdí: Bez ohledu na to, jakými informacemi zpravodajské služby disponovaly, nikdy jich nemohlo být tolik, aby bylo možné loňským tragédiím v New Yorku a Washingtonu předejít.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.