Čína se přátelí s Íránem, méně už se Spojenými státy

4. prosinec 2000

Na návštěvu do Pekingu přiletěli ve čtvrtek dva významní zahraniční hosté: americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová a íránský prezident Mohammad Chatámí.

Čína během návštěvy Madeleine Albrightové vyzvala Spojené státy, aby upustily od plánů na vybudování nového obraného štítu proti balistickým střelám. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci v Pekingu, že vybudování nové americké protiraketové obrany by „podkopalo celosvětovou strategickou rovnováhu“ a mělo by „nepříznivý vliv na proces jaderného odzbrojení a nešíření jaderných zbraní“.

Americká ministryně zahraničí Albrightová se přitom v Pekingu setkala s nejvyššími čínskými činiteli – nejen se svým rezortním kolegou Tangem Ťia-suanem, ale i s předsedou vlády Čuem Žung-ťim a prezidentem Ťiangem Ce-minem.

Byla to její první návštěva v Pekingu od loňské hluboké roztržky mezi Čínou a Spojenými státy, způsobené náletem Severoatlantické aliance na čínské velvyslanectví v Bělehradě. Spojené státy se sice později za tento omyl snažily omluvit, ale – jak poznamenal sám čínský ministr zahraničí - vzájemné vztahy se od té doby zlepšovaly jen velmi pomalu.

Političtí pozorovatelé ovšem soudí, že americká ministryně zahraničí nejela do Pekingu jen vysvětlovat vzájemné dřívější problémy, ale především posílit současné a budoucí vztahy. Mimo jiné též proto, aby zjistila, jaký je postoj čínského vedení k nedávné schůzce nejvyšších představitelů polovinu století rozdělené Koreje a co si čínské vedení myslí o případném uvolňování napětí na korejské poloostrově, kde mají Spojené státy, jak známo, početné vojenské síly.

S čínským prezidentem Ťiangem pak chtěla zřejmě diskutovat hlavně o problémech Tchajwanu, které také trvale zatěžují americko-čínské vztahy – prezident Ťiang tento týden odmítl pozvání na schůzku s nedávno zvoleným tchajwanským prezidentem Čenem Šuj-bjanem s odůvodněním, že Tchajwan by musel nejprve uznat stanovisko Pekingu, že je vlastně součástí Číny.

V tomto bodě se ovšem nepodařilo dosáhnout pokroku a návrh americké ministryně zahraničí, aby Čína konečně začala s Tchajwanem jednat, narazil na odpor. Návštěvu Madeleine Albrightové v Pekingu do jisté míry zastínily také čínské námitky proti úternímu setkání amerického prezidenta Billa Clintona s duchovním vůdcem Tibetu Dalaj Lámou v Bílém domě ve Washingtonu. Podle oficiálního prohlášení americký prezident Clinton uvítal Dalaj Lámovo odhodlání nepoužívat násilí a podpořil jeho vytrvalé úsilí o dialog s čínskou vládou.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí pak proti setkání Dalaj Lámy s Clintonem protestoval a obvinil Washington ze zasahování do čínských vnitřních záležitostí.

Shodou okolností přiletěl do Pekingu tentýž den jako ministryně Albrightová též íránský prezident Mohamad Chatámí, který se také sešel s čínským prezidentem Ťiangem. Přestože v íránské delegaci bylo několik vysoce postavených vojenských činitelů, mluvčí Pekingu ujišťoval novináře, že návštěva íránského prezidenta „nemá nic společného s otázkou vojenské spolupráce“ a že pouze „posílí přátelství čínského a íránského lidu“.

Íránský prezident Chatámí stráví v Číně pět dní a podle oficiálních sdělení zde má podepsat řadu dohod o turistice, kultuře, hospodářské a obchodní spolupráci. Západní státy mají podezření, Teherán a Peking si vyměňují informace o technologii výroby zbraní hromadného ničení, včetně raket a chemických bojových prostředků. Důkazy k tomu ale chybí.

autor: Jan Bednář
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.