Čína dále posiluje své superpočítačové impérium

26. listopad 2015

I v posledním žebříčku výkonnosti superpočítačů, nazvaném Top500, který byl vyhlášen tento měsíc, se na prvním místě (již téměř po tři roky za sebou) umístil čínský stroj Tianhe-2 (Mléčná Dráha 2). Kromě toho ovšem oproti předchozímu žebříčku z května tohoto roku Čína téměř ztrojnásobila počet svých strojů, které se mezi 500 momentálně nejrychlejších superpočítačů světa dostaly.

Tianhe-2 má letos špičkový výpočetní výkon 55 petaFLOPS, efektivně 34 petaFLOPS, uvnitř systému přitom pracuje více než 3 miliony procesorových jader. Příští rok (2016) však čínští odborníci plánují provést jeho upgrade na systém Tianhe-2A, který bude mít dokonce špičkový výkon 100 petaFLOPS, a to navzdory americkému embargu na nejnovější procesory Xeon Phi (pravděpodobně se zde také projeví výrazný přechod na nové čínské procesory a čipy). Hlavní autorkou celé vývojové linie strojů Tianhe je doktorka Yutong Lu.

Složité výpočty pro potřeby armády

Úkolem počítače Tianhe-2A bude počítat složité proudění tekutin (kapalin a plynů) kolem lodí a letadel, tedy úlohy z aerodynamiky a hydrodynamiky. Také dojde na velmi těžké úlohy z genetiky, genomiky a biomedicíny. Počítač je však umístěn v areálu čínské Národní univerzity obranné technologie, takže lze logicky očekávat, že velká část jeho výpočetní činnosti bude směřovat k potřebám armády a národní bezpečnosti Číny. Spojené státy však na rok 2017 připravují špičkový stroj Summit, který bude mít špičkový výkon 309 petaFLOPS.

Superpočítač Jaguar Cray XT5, druhé místo v žebříčku TOP500

V první desítce nejvýkonnějších superpočítačů se dále umístilo 5 strojů od firmy Cray, dva stroje od firmy IBM a jeden od firmy DELL. V USA je nyní instalováno 200 z celkového počtu 500 strojů v tomto seznamu, v Číně 109 (před půl rokem jich bylo jen 37) a v Evropě 108. Podle primárních výrobců systémů je pořadí následující - vede firma Hewlett Packard Enterprise (156 superpočítačů), následují firmy Cray (69 strojů) a IBM (45 strojů).

Pokrok díky změně značky

Čína ve velké míře vděčí za svůj pokrok v této oblasti transferu technologie a změně značky strojů z IBM na kombinovanou značku IBM/Lenovo nebo Lenovo/IBM (což představuje 25 strojů), 49 strojů však dodal do žebříčku původní čínský integrátor, firma Sugon, která v počtu předehnala firmu IBM (čínské stroje však zatím obsazují převážně spodní místa žebříčku a jsou postaveny převážně na dovezené či licencované americké technologii). Další čínská firmu Inspur, která sestavila i vítězný stroj Tianhe-2, “dostala” do seznamu Top500 celkem 15 svých strojů. Celkový růst součtu výkonu superpočítačů se sice oproti minulým žebříčkům zpomalil, avšak celých 80 strojů překonalo významnou výkonnostní laťku 1 petaFLOPS.

Jak měříme výpočetní výkon počítačů? Výkon počítačů, přesněji jejich procesorů, které operují s desetinnými čísly, se často měří v násobcích jednotky zvané FLOPS (elementární operace s pohyblivou desetinnou řádkou za sekundu - FLoating point Operation(s) Per Second) při řešení jistých standardních úloh. V praxi se setkáme nejčastěji s výkony v řádech gigaFLOPS (10^9), teraFLOPS (10^12), petaFLOPS (10^15) či exaFLOPS (10^18).

Zdroje: Top500, Futurism 1, Futurism 2, ExtremeTech, IEEE Spectrum, TIME, Recode, South China Morning Post, World Economic Forum, Next Big Future

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka