Cílek: Preppeři neříkají, jaké zásoby mají. Ostatní si na nich z pocitu selhání vybíjí agresivitu
Na to, co kdyby do Česka přišla válka, anebo kdybychom přišli o dodávky energií, se připravují takzvaní preppeři. „Jeden člověk mi řekl, že nejlepší prepper je jeho osmdesátiletá babička, která má historickou zkušenost. Já nepočítám s útěkem do džungle a potyčkami v ulicích, ale s rodinnou připraveností. Že můžeme zchudnout a přijde blackout,“ říká geolog a publicista Václav Cílek.
„Vidím to tak, že se posouváme z období, kdy jsme se nepřipravovali, do období, kdy se rozpomínáme na historická staletí se všemi jejich problémy,“ hodnotí Cílek vliv války na Ukrajině na současné prepperství.
V Evropě jde hlavně o apokalypsu. V USA naopak zůstalo vyzbrojování, sklon k rasismus.
Zdeněk Vojtíšek
„Pan Cílek má pravdu, že poslední tři desetiletí byla neskutečně optimistická a že historická zkušenost je jiná. Připravit se právě na zchudnutí je asi velice rozumné. Ale dělat to způsobem jako preppeři? To je otázka. Ale ano, naivní optimismus skončí,“ uznává religionista Zdeněk Vojtíšek z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy.
Čtěte také
„Na těchto fenoménech mě fascinuje ta interpretace současných událostí. Může být dvojí. Můžeme mít opravdu velký strach z toho, co se v současné době děje. Anebo to zrovna tak můžeme interpretovat opačně – že je současný svět velmi najedený, je ve světě relativně málo válek,“ říká Vojtíšek a zdůrazňuje, že evropské prepperství je jiné než ve Spojených státech:
„V Evropě jde hlavně o apokalypsu. V USA naopak zůstalo vyzbrojování, sklon k rasismus. Zatímco v Americe jde o přežití, v Evropě jde o přípravu na to, co se stane.“ Proto se v americkém kontextu spíše mluví o survivalismu, v Evropě se používá pojem prepperství.
Preppeři ví, že když řeknou, že jsou přichystaní, tak až přijde ten okamžik, tak ostatní přijdou za nimi.
Václav Cílek
Jak přesně vypadá příprava jeho samotného, Cílek odmítá upřesnit: „Taky se vás neptám, kolik máte našetřeno na důchod.“ Přiznává, že doma má „základní věci jako filtr na vodu, baterku na kliku, to má kde kdo“.
A vysvětluje, proč nechce být víc konkrétní: „Preppeři ví, že když řeknou, že jsou přichystaní, tak až přijde ten okamžik, tak ostatní přijdou za nimi. Lidé, kteří přijdou prosit o jídlo, se časem se stávají agresivními, protože mají pocit, že sami selhali, a tu agresivitu si vybíjejí na člověku, který to jídlo dává.“
Doba soužení, pionýrství i nadřazenost
Prepperství a survivalismus mají náboženské kořeny, které ale v dnešní Evropě nejsou zřetelné, vysvětluje religionista Vojtíšek:
Čtěte také
„Základní schéma vychází z křesťanského premilenialismus, tedy z názoru, že tento svět skončí v apokalyptickém kolapsu. Tehdy nastane doba soužení, která bude trvat pravděpodobně sedm let, v níž je třeba obstát i se svou vírou a udržet křesťanskou civilizaci. A po těchto sedmi letech přijde Kristus, nastane vítězství a příchod blažené tisícileté říše.“
Z amerických kořenů se zachovalo jisté pionýrství. A také jistý sklon k rasismu, k nadřazenosti bílé rasy a někdy i křesťanské civilizace.
Zdeněk Vojtíšek
Religionista upozorňuje, že v posledních desetiletích vzrůstá obliba konspiračních teorií, které počítají i s koncem světa například kvůli světovým vládám nebo údajnému židovskému spiknutí.
„Další charakteristikou survivalismu je étos pionýrství, snaha zůstat nezávislý na státu, schopnost poradit si mimo civilizaci. A z těch kořenů hnutí zůstává také jistý sklon k rasismu, k nadřazenosti bílé rasy a někdy i křesťanské civilizace. Tedy snaha uchovat si ty hodnoty, které tady máme, navzdory chaosu,“ vysvětluje Vojtíšek.
Základní pravidlo je, že člověk sám nepřežije, většinou musíte mít nějakou skupinu. Další pravidlo je, že v okamžiku krize už je pozdě.
Václav Cílek
Cílek zdůrazňuje, že jeho zkušenost s preppery je jiná:
„Základní pravidlo je, že člověk sám nepřežije, většinou musíte mít nějakou skupinu. Další základní pravidlo je, že v okamžiku krize už je pozdě. A taky v krizi dochází rozum. V krizi se uplatňují návyky, které jste si vybudovali cestou. Třeba za pandemie se lidé naučili péct chleba doma, mít doma potraviny – ale to už se pak spíš mění v nakupování a vytváření seznamů. To je typické třeba pro české preppery.“
Jak časté je, že jsou preppeři napojení na krajní pravici? Poslechněte si celou debatu, ptá se Lucie Vopálenská.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.