Chemická řeč přírody
Feromony, alelopatie, chemie, která hraje roli při opylování - všechny tyto pojmy mají společného jmenovatele, a tím je chemická řeč přírody neboli dorozumívání mezi rostlinami a živočichy chemickou cestou.
Živé organismy se dorozumívají souborem signálů, ať už zvukových, zrakových nebo čichových, které působí na jejich smyslové orgány a předávají konkrétní informaci. Chemické signály hrají v komunikaci všech organismů důležitou roli. Základní činnosti, jako je vyhledávání potravy, partnera, obrana před nepřáteli nebo založení potomstva, jsou do značné míry řízeny právě chemicky. Rostliny jsou ale schopné například také volat o pomoc takzvanými SOS signály.
Příkladem chemického vábení opylovačů mohou být zemní orchideje tořiče. Tořiče svými květy nejen napodobují vzhled, ale také vůni samiček svých hmyzích opylovačů. Sameček je tedy zdálky přitahován jak vizuálně, tvarem květu, tak vůní. V domnění, že letí za samičkou, přistane na květu a opyluje ho. Na zápach láká opylovače také durman, který produkuje tropanové alkaloidy, které jsou návykové a halucinogenní. Proto se pak hmyz k rostlině rád a znovu vrací. A podobných chemických strategií bychom mohli u rostlin najít bezpočet. Hmyz má zase propracovaný způsob dorozumívání pomocí feromonů.
Příklady chemické řeči přírody v následujícím rozhovoru přiblíží doktorka Irena Valterová z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka