Chemická řeč přírody

20. listopad 2008

Feromony, alelopatie, chemie, která hraje roli při opylování - všechny tyto pojmy mají společného jmenovatele, a tím je chemická řeč přírody neboli dorozumívání mezi rostlinami a živočichy chemickou cestou.

Živé organismy se dorozumívají souborem signálů, ať už zvukových, zrakových nebo čichových, které působí na jejich smyslové orgány a předávají konkrétní informaci. Chemické signály hrají v komunikaci všech organismů důležitou roli. Základní činnosti, jako je vyhledávání potravy, partnera, obrana před nepřáteli nebo založení potomstva, jsou do značné míry řízeny právě chemicky. Rostliny jsou ale schopné například také volat o pomoc takzvanými SOS signály.

Příkladem chemického vábení opylovačů mohou být zemní orchideje tořiče. Tořiče svými květy nejen napodobují vzhled, ale také vůni samiček svých hmyzích opylovačů. Sameček je tedy zdálky přitahován jak vizuálně, tvarem květu, tak vůní. V domnění, že letí za samičkou, přistane na květu a opyluje ho. Na zápach láká opylovače také durman, který produkuje tropanové alkaloidy, které jsou návykové a halucinogenní. Proto se pak hmyz k rostlině rád a znovu vrací. A podobných chemických strategií bychom mohli u rostlin najít bezpočet. Hmyz má zase propracovaný způsob dorozumívání pomocí feromonů.

Příklady chemické řeči přírody v následujícím rozhovoru přiblíží doktorka Irena Valterová z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

autor: Tamara Kocourková
Spustit audio

Nejposlouchanější

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.