„Chcete do NATO? Sebereme vám ústavu.“ Naprostá většina Rusů věří ohledně Ukrajiny státní propagandě a viní Západ
Podle amerického prezidenta Joea Bidena má Rusko u hranic s Ukrajinou na 150 tisíc vojáků a nadále platí, že ji může kdykoliv napadnout. Válka na Ukrajině jako taková ale trvá už skoro osm let, byť Rusko dodnes popírá, že se jí účastní. Zatímco před osmi lety na protiválečné protesty vyšly do ulic tisíce Rusů, na současnou eskalaci ruská společnost veřejně reaguje jenom minimálně.
„Sebereme vám vaši ústavu, do které jste si napsali, že směřujete do NATO, a spolu s vámi ji spálíme na hlavní kyjevské třídě – na pneumatikách, tak jak to máte rádi.“ Takový vzkaz vyslal nedávno na Ukrajinu ředitel ruskojazyčného vysílání ruské státní televize RT Anton Krasovskij přímo z obrazovek.
Čtěte také
Nejde přitom o ojedinělý případ. Nevybíravá mluva, výhružky a urážky na konto Kyjeva zaznívají ve většině nejsledovanějších publicistických pořadů na obrazovkách ruských státem kontrolovaných kanálů, a to už osm let. Mnohé z těchto pořadů se vysílají každý den.
I když role internetových médií v poslední dekádě roste, jejich dosah k většině ruské populace je jenom omezený. „Dvě třetiny mají trvale televizi jako svůj hlavní zdroj informací,“ potvrzuje vedoucí nezávislého sociologického centra Levada Děnis Volkov.
Televize vládne
V souvislosti se současným děním okolo Ukrajiny zaznívá podle Volkova jednotný narativ a ten se pak odráží i v sociologických průzkumech, které pravidelně s kolegy mezi lidmi dělají. „Víc než polovina vinila z toho, co se odehrává, Západ, Spojené státy. Jenom nemalá část to kladla za vinu Ukrajině a prakticky nikdo ruskému vedení. Podle průzkumů to je jenom něco kolem čtyř pěti procent,“ konstatuje sociolog.
Převážná část ruské populace je přesvědčená, že obvinění Ruska z toho, že se chystá Ukrajinu napadnout, jsou lživá. Roli Moskvy v konfliktu na Ukrajině vnímají Rusové většinou jako vynucenou a z pozice ochránce tamního ruskojazyčného obyvatelstva.
Jedním z těch, kdo už dlouho volají přímo po připojení separatisty ovládaných regionů k Rusku, je Margarita Simoňanová, šéfredaktorka státního mediálního kolosu Rossija segodňa, kam kromě televize RT spadá například i agentura Ria Novosti nebo weby Sputnik.
Žije ještě odkaz Borise Němcova?
V porovnání s rokem 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a začala válka na východní Ukrajině, teď ve veřejném prostoru zaznívá jenom minimální odpor. Před osmi lety přitom na protest proti válce na Ukrajině vyšly do ulic Moskvy i dalších měst tisíce lidí.
Čtěte také
Jedním z nejhlasitějších kritiků ruského angažmá na Ukrajině byl bývalý vicepremiér Boris Němcov: „To není naše válka. Není to válka těch lidí, kteří se tam teď zrovna nacházejí. Není to válka občanů. Není to válka matek a blízkých. Je to válka Putina o jeho vlastní moc a vlastní peníze a taky o moc a peníze jeho kamarádíčků miliardářů.“
Jenže vnitropolitická situace se za osm let podstatně změnila. Ruská nesystémová opozice je po sérii represí do značné míry zdecimovaná anebo v exilu. A velké protivládní protesty dneska ani prakticky není možné pořádat. Ten poslední se uskutečnil před dvěma lety. Byl to pochod na 5. výročí vraždy Borise Němcova.
Související
-
„Věděli jsme, nás Moskva nenechá na pokoji.“ Ukrajinští dobrovolníci šijí vojenské maskovací sítě
Do příprav na obranu země před ruským vpádem se na Ukrajině zapojuje stále více lidí. Každý pomáhá, jak může – někdo například šije oblečení a splétá sítě pro vojáky.
-
Připravuje se Ukrajina na válku? Žádné vojenské manévry, ale z rádia zní pokyny, co dělat při útoku
Západ se stále snaží zabránit ruskému vpádu na Ukrajinu. „Ukrajinci jsou na situaci zvyklí: na východě země pokračuje válka už osmým rokem,“ informuje Martin Dorazín.
-
Velký bratr ve službách Kremlu. Rusko vyvíjí technologii, která pomůže úřadům předvídat demonstrace
Deset let po prvních protivládních demonstracích proti režimu Vladimira Putina vyvíjí Rusko technologii, která úřadům umožní protestům předcházet.
