Chce se Vojvodina oddělit od Srbska?

Vojvodina je dvoumilionový etnicky smíšený region na severu Srbska. Srbové tu představují okolo 65 procent populace a jsou jednoznačně nejsilnějším etnikem. Necelých 15 procent jsou pak Maďaři, po třech procentech mají Chorvati a Slováci. Dále zde žijí Černohorci, Rumuni,, Rusíni, ale například i tisícová komunita českých přistěhovalců. Platí zde 6 úředních jazyků.

Představitelé Vojvodiny prohlašují, že posílení autonomie rozhodně není krokem směrem k separaci. Schválený zákon totiž zdůrazňuje, že Vojvodina zůstává nedílnou součástí Srbska. Oproti původnímu znění změn statutu oblasti například není možné, aby autonomní vláda uzavírala mezistátní smlouvy. Nicméně může otevírat svá zastoupení v zahraničí a vytvoří vlastní rozvojovou banku a akademii věd.

Opoziční strany srbského parlamentu protestují. Srbská radikální strana a její bývalí členové, kteří vytvořili Srbskou pokrokovou stranu varují, že přijaté zákony jsou ve skutečnosti vytvářením státu ve státě a prvním krokem k oddělení Vojvodiny od Srbska. V podobném duchu hovoří i někdejší premiér a předseda Demokratické strany Srbska Vojislav Koštunica. Cituji jeho slova: Srbsko bude mít v budoucnosti dvě vlády, a dvě akademie věd, což dohromady povede k posilování separatistických tendenci Vojvodiny. Proti posílení statutu podle očekávání protestovala i Srbská pravoslavná církev. Ta v dopise prezidentovi Srbska Borisi Tadičovi vyčítá, že posílení autonomie dává Vojvodině některé znaky státnosti, což může být chápáno jako souhlas s postupnou samostatností.

Opoziční strany už začínají organizovat protestní akce, i když v jen symbolické podobě. Před budovou vojvodinského parlamentu umístily jogurty a banány. Proč? Jogurty byly symbolem Miloševičem organizovaných demonstrací, proti tehdejší autonomní vládě a snaze koncentrovat moc v celém Srbsku do svých rukou. Demonstranti tehdy v roce 1988 bombardovali sídlo místního svazu komunistů jogurty. Vojvodinská vláda a vedení místního svazu komunistů nakonec musely odstoupit. Nové srbské ústava z roku 1990 vojvodinskou autonomii fakticky zrušila. A banány, rozmístěné před budovou parlamentu odpůrci rozšířeni autonomie zase mají varovat, aby se z Vojvodiny nestala v uvozovkách "banánová" republika.

Autonomie byla Vojvodině přiřčena ještě v dobách Titovy Jugoslávie, když ji pravomocemi fakticky dala na úroveň tehdejších 6 ostatních republik. Druhou autonomní oblastí tehdy bylo Kosovo. A jeho příběh z nedávné doby je dostatečně znám. I proto působí zákony o posilování vojvodinské autonomie u části srbské společnosti rozruch.

Odštěpení Vojvodiny od Srbska jako v případě Kosova ale zatím nehrozí. Podle bývalého předsedy Ústavního soudu Srbska Slobodana Vučetiče jsou změny zákona v souladu se srbskou ústavou. Nynější návrh, který minulý týden předložila srbská vláda a o víkendu přijal vojvodinský parlament je umírněnou upravenou verzí toho původního. Neobjevuje se v ní formulace, že je Vojvodina evropským regionem. Umožňuje Vojvodině samostatně podepisovat jen mezi regionální dohody, nikoli mezistátní, o čemž hovořil původní dokument. Formulace, že je Novi Sad hlavním městem Vojvodiny byla také vypuštěna. Nahradila jí jiná. Novi Sad je pouze hlavním administrativním centrem. Aby bylo jasné že hlavním městem zůstává Bělehrad.

Rozhodovací proces o nové autonomii Vojvodiny ale nekončí. Návrh zákona musí také projít srbským parlamentem. Koalice kolem Demokratické strany prezidenta Borise Tadiče a jejích spojenců zatím ve Skupštine disponuje dostatečným počtem hlasů, aby zákon prosadila. Opozice z řad Radikální strany, Pokrokové strany a Demokratické strany Srbska je si toho vědoma. Doufá, že někteří koaliční poslanci budou nakonec proti zákonu. Kdo ví. Hlasovat by se mělo už v polovině listopadu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .