Charta 77: Stanovisko k vídeňskému dokumentu

Dokument Charty 77 číslo 11/89
Adresováno prezidentu republiky, Federálnímu shromáždění ČSSR, vládě ČSSR, Čs. výboru pro evropskou bezpečnost a spolupráci, Výboru čs. veřejnosti pro lidská práva, Mezinárodní helsinské federaci pro lidská práva.

Spolu se všemi občany, kteří se vážně zajímají o dění doma i ve světě, vítáme úspěšné zakončení vídeňského jednání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Souhlasíme se slovy čs. představitele ze dne 17. 1. 1989, že závěrečný dokument tohoto jednání je "výsledkem pozitivní vůle, realismu a nových přístupů k problémům dnešního světa". Je významným příspěvkem k celkovému procesu překonávání napětí ve světě, k obnově vědomí i reality společenství národů, a je i výzvou k jejich spolupráci při výstavbě společného evropského domu.

Zvláštní důraz a dynamiku dává dokumentu to, co se v jeho testu označuje za "lidskou dimenzi" KBSE, totiž nové ustanovení o lidských právech a základních svobodách, jakož i o rozvoji a podpoře lidských styků a vztahů v rámci evropské spolupráce. Všechny zúčastněné státy znovu potvrzují, že respektování lidských práv a základních svobod je podstatným činitelem míru, spravedlnosti a bezpečnosti, nutným k rozvoji přátelských styků a spolupráce v Evropě i ve světě. Zároveň v duchu známé zásady helsinského Závěrečného aktu o právu jednotlivce "znát svá práva a povinnosti a jednat podle nich" přiznává se výkonu tohoto práva aktivní úloha v procesu uvolňování, vytváření důvěry a atmosféry bezpečnosti a spolupráce v Evropě. Nejen státy a jejich orgány, nejen oficiální instituce a organizace státní moci, nýbrž i řadoví občané a jejich sdružení mohou být aktivními a platnými účastníky tohoto procesu. To, co v tomto směru bylo uznáno v Madridu 1983, říká se ve Vídni do důsledků: státy se zavzují uznávat, respektovat a přímo podporovat takové iniciativy, odstraňovat překážky jejich činnosti a zaručit jim svobodu vyjadřovat se k problémům helsinského procesu, především k jeho lidské dimenzi. Spolu s dalšími ustanoveními o svobodě víry, o právech menšin, o zárukách proti libovůli moci vytvářejí tak zúčastněné státy (tedy také naše republika) společné pojetí evropské spolupráce jako spolupráce právních států a jejich plnoprávných občanů.

Všechna ustanovení dokumentu jsou formulována jako výraz společné vůle všech zúčastněných států, z nichž každý je přijímá jako své závazky nejen vůči partnerům jednání, ale - v lidské dimenzi - i vůči vlastnímu lidu, vůči každému svému občanovi.

Ve svém projevu ujistil čs. ministr zahraničních věcí jméněm vlády účastníky jednání, že "ČSSR patřila vždy k zemím, které usilují o důsledné naplnění a tvůrčí rozvíjení helsinského procesu". Skutečnosti i zkušenosti mnoha let a zejména to, co se dělo v Praze právě ve chvílích, kdy byla tato slova ve Vídni pronesena, však věrohodnost tohoto prohlášení znehodnocují. Pokud se příslušné čs. orgány chtějí v budoucnosti řadit k těm, kdo důsledně plní zásady a závazky KBSE, musí tato slova provázet skutky. Občané sledující u nás helsinský proces mohou s určitým morálním uspokojením, ale zároveň s politováním konstatovat, že v tomto směru podávali v rámci Charty 77 i jako jednotlivci různé návrhy a náměty, které byly dosud příslušnými místy ignorovány. Nyní o to důrazněji požadují plnění závazků a slibů vyjádřených ve vídeňském dokumentu KBSE.

1) Je to především závazek uveřejnit v dohledné době v plném znění tento dokument KBSE, ale i Všeobecnou deklaraci lidských práv (u nás publikovanou v r. 1968), mezinárodní pakty o lidských právech, jakož i právní normy zajišťující lidská, občanská, hospodářská, sociální a kulturní práva.

2) Kvalifickovaným způsobem by se měly znalosti o lidských právech začlenit do plánů a programů výuky na všech stupních škol i do činnosti osvětových zařízení a do programu sdělovacích prostředků.

3) Vzhledem k výzvě obsažené ve vídeňském dokumentu by čs. vláda měla revidovat dosavadní výhrady k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech. Zejména by měla:
a/ přiznat podle čl. 41 tohoto paktu plně kompetenci Výboru pro lidská práva, jenž byl zřízen tímto paktem, přijímat a projednávat upozornění jiných účastníků paktu na nedostatky jeho plnění u nás;
b/ podepsat opční protokol k tomuto paktu, týkající se práva občanů obracet se přímo k uvedenému výboru.

4) Poněvadž se pakty svou ratifikací 23. 3. 1976 staly součástí našeho právního řádu, bylo by třeba:
a/ zabezpečit, aby příslušná ustanovení tohoto řádu byla interpretována vždy v souladu s pakty;
b/ revidovat ta ustanovení (zejména v trestním právu, kde je nesoulad nejvýraznější), jež přímo odporují paktům jakož i závěrům a závazkům KBSE.

5) Realizovat v právním řádu i v příslušných administrativních opatřeních a v praxi státních orgánů závazek, že budou respektována práva občanů:
- angažovat se za plnění závazků KBSE, zejména v oblasti lidských práv (v lidské dimenzi KBSE);
- sdružovat se za tím účelem;
- navazovat vzájemné styky uvnitř vlastní země i v rámci společenských účastníků KBSE;
že budou odstraněny všechny překážky této činnosti a zajištěna svoboda slova a písemného projevu (včetně tisku) k otázkám KBSE.

6) Věrohodnost čs. účasti na plnění závazků helsinského procesu byla vážně narušena brutálními akcemi orgánů státní moci ve dnech 15. - 21. 1. 1989, a to právě v době přijetí dokumentu, jenž m.j. zavazuje své signatáře, aby odstranili, zakázali, popř. trestali "kruté, nelidské a ponižující" praktiky orgánů moci proti lidem. Žádáme ústavní orgány, aby za účasti zástupců Charty 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a Čs. helsinského výboru zabezpečily nezaujaté přešetření průběhu i následků událostí oněch dnů v Praze, aby posoudily odpovědnost a vyvodily z toho důsledky. Je rovněž nezbytné zastavit trestní stíhání a jiné diskriminační postupy vůči všem obětem nedávných represí, pravdivě zveřejnit výsledky přešetření a v souladu s uvedeným závazkem z dokumentu učinit opatření, která by zabránila opakování podobných jevů.

Tato opatření by bylo možno uskutečnit v krátké době a bez velkých nákladů. Jejich účinek - zvláště vzhledem k blížící se konferenci o "lidské dimenzi" v Paříži v květnu a červnu tohoto roku - by se mohl příznivě odrazit v jejím jednání.

Charta 77 i Čs. helsinský výbor připomínají, že jejich zástupci jsou připraveni a ochotni předložit podrobnosti uvedených návrhů a účastnit se jejich projednávání, jakož i jednání o dalších možných krocích k plnění zásad a ustanovení vídeňského dokumentu. Promýšlejí a později předloží návrhy, týkající se dalších kroků k plnění závěrů, zásad a ustanovení KBSE. Domnívají se, že by bylo v duchu dokumentu i toho, co k němu prohlásili zástupci účastnických států včetně naší republiky, kdyby orgány pověřené jeho plněním konečně zahájily věcný, konstruktivní a prospěšný dialog s těmi, kdo se už dlouho uvedenou problematikou vážně zabývají a chtějí přispět k řešení jejích otázek a úkolů.

Tomáš Hradílek, mluvčí Charty 77
Dana Němcová, mluvčí Charty 77
Saša Vondra, mluvčí Charty 77

Za Čs. helsinský výbor: Jiří Hájek, předseda