ČEZ: rekordní zisk versus cena elektřiny

Celkem logicky poptávka propadla hlavně u velkoodběratelů, protože domácnosti vykázaly mírný růst způsobený zejména chladnější zimou. Akcionáři společnosti, v níž je stát téměř sedmdesátiprocentním vlastníkem, si v témže týdnu na valné hromadě schválili výplatu dividendy ve výši necelých 27 miliard korun, což je rovněž rekord. Stát tak získá do rozpočtu necelých devatenáct miliard a když ještě uvážíme odvedenou daň z příjmu společnosti, přiblížíme se celkové částce 30 miliard korun. Současně téměř bez povšimnutí proběhla dvojitá výměna členů dozorčí rady za stát, kde se jedná o funkci placenou na úrovni téměř čtyřnásobku průměrné mzdy, kromě dalších výhod. Není jasné, zda se jedná o změnu v politice státu nebo jen ocenění zásluh nových členů.

Nelze se proto divit, že zveřejněná čísla působí na spotřebitele jako toreadorova rudá muleta na býka. S cenou elektřiny není spokojeno podle výzkumu společnosti Faktum Invenio přes devadesát procent dotázaných z řad občanů i firem. Téma ceny elektřiny může proto sloužit jako předvolební tahák. Již dříve se ho chopil předseda KDU - ČSL Jiří Čunek, když navrhl snížení ceny o 15 procent a opírá tento požadavek o zákon o cenách. Uvedl, že zákon tuto možnost dává, pokud nastanou mimořádné podmínky a dodal, že hospodářská krize podle názoru jeho strany takovou podmínku splňuje. Za své prohlášení si vysloužil kritiku, překvapivě největší z tábora sociálních demokratů. Podle Bohuslava Sobotky překročil " meze populismu, které jsou u tak vysoce postaveného politika přijatelné." Kromě Spolku proti nemravným cenám elektřiny, jehož představitel Petr Cibulka návrh přivítal, se však nápad dočkal odsouzení ze všech stran. Předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt vyrukoval s tvrzením, že za něco mimořádného ve významu zákona by považoval například vypuknutí války a ne to, že jsou na tom podniky špatně kvůli recesi. O drobných spotřebitelích, které cena tíží neméně, se vůbec nezmínil. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl snížení ceny považuje za nerealistické, protože jsou na letošní rok smlouvy uzavřené a případné snížení ceny a tím zisku ČEZu by mohlo poškodit kromě státu i další akcionáře. Ti by potom mohli žalovat stát o náhradu vzniklé škody.

O to větší překvapení nám připravilo víkendové vyjádření stínového ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana. Je zřejmé, že sociální demokracie se chce, přes kritiku Jiřího Čunka, tohoto tématu také chytit, jen princip je jiný. V jejím scénáři figurují návrhy od možnosti zrušit energetickou bursu nebo ji uvolnit pro více výrobců a distributorů i z jiných zemí či stanovit ceny vždy jen na čtvrtletí proti stávajícímu na celý rok. Jistě se jedná o schůdnější cestu. Výhodnou cenu na letošní rok uzavřel ČEZ totiž loni za pro něj výhodnou cenu, které se nynější rapidní pokles nedotkl. ČEZu se také podařilo za výhodných podmínek realizovat i prodej emisních povolenek, kterým si zvýšil zisk. Stojí za úvahu, zda rezerva povolenek vznikla úsporami nebo přídělem a byla-li by, kdyby se za ně již muselo platit. Druhou otázkou je stanovování ceny pro zbytek produkce ČEZem vyrobené elektřiny, která kopíruje tu bursovní, přitom na burse je nabízena necelá polovice jeho výroby. Cenotvorba se díky ročnímu zpoždění nejeví jako příliš závislá na bursovním obchodování, které je navíc zkresleno dominantním postavením jednoho obchodníka. Zkrácení fixačního období ceny a vstup většího množství obchodníků by mohlo vést ke snížení ceny o 20 až 30 procent, alespoň podle Milana Urbana.

Nezbývá než si závěrem položit ještě několik otázek. Jak funguje dohled České národní banky nad energetickou bursou? Podíval se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pod vedením dnešního ministra vnitra Martina Peciny na praktiky dominantního výrobce i distributora právě v oblasti jeho diktátu ceny na burse? Vždyť bez této firmy by ani bursa neexistovala, protože zbývající obchodníci nejsou schopni zajistit dodávky ani pro podniky ani pro domácnosti naší republiky. Poděkování za otevření tématu k širší diskusi tedy patří Jiřímu Čunkovi, byť se jeho naivními nápady nebudou seriózní ekonomové zaobírat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .