Čeští archeologové slaví úspěch v Uzbekistánu. Objevili pět helénistických sídlišť
Česko-uzbecká archeologická expedice objevila pět nových sídlišť z helénistického období na severní hranici dávné Baktrie. Jak významný je to objev a co dělají čeští archeologové v jižním Uzbekistánu, objasnil v Magazínu Leonardo vedoucí zmíněného archeologického výzkumu Ladislav Stančo.
„V Baktrii se nedlouho po vpádu Alexandra Velikého osamostatnila dynastie řecko-makedonského původu. Ta vládla asi 150 let až do 2. století před Kristem,“ uvedl archeolog.
O tomto období se z písemných pramenů ví málo, ale právě archeologie přinesla mnoho dokladů nejen o tomto království, ale i o dalších souvisejících lokalitách.
„My jsme v rámci projektu Neuron Impuls začali zkoumat severní pohraničí helénistického království zvané Baktrie. Chtěli jsme zjistit, jak to bylo se samotným Alexandrovým tažením a co se dělo s místním obyvatelstvem, které s ním bojovalo.“
České archeology také zajímalo, jak se tento násilný vpád silné Alexandrovy armády a příchod nového etnika projevil na místní kultuře i jinde.
„Objevili jsme několik sídlišť a ukazuje se, že Řekové byli první, kdo v této severní oblasti vůbec sídlil. Před nimi to byl už jen neandrtálec... Našli jsme lokality s keramikou řeckého období a řeckými mincemi, takže šlo o Řeky nebo aspoň smíšenou populaci.“
Objevili jsme malá venkovská sídliště. To je podstatné, protože dříve jsme si mysleli, že v Baktrii byly jen pevnosti chránící průchody horami. Teď se ale ukazuje, že v menších oázách jsou umístěna malá sídliště, menší vesničky.
Ladislav Stančo
Z velikosti nalezišť lze odhadnout, že šlo a malá sídliště s maximálně stovkou obyvatel. „Podle zatím odkrytých staveb můžeme soudit na dvě základní podoby: jedna řecká s kamennou architekturou na pravidelném plánu a pak místní stavby kruhové s úplně odlišným charakterem.“
„Oba typy staveb tam fungují vedle sebe, takže zřejmě místní šlechtic fungoval pod řeckou nadvládou dále, byla mu ponechána nějaká míra svobody a kultury jsou tak promíšené.“
Na základě mincovních nálezů čeští archeologové odhadují vznik některých nalezených sídlišť do doby Seleukovské, tedy 1. poloviny 3. století před naším letopočtem. „U ostatních s jistotou víme, že fungovaly v poslední třetině 3. století před Kristem.“
„Co se nám ještě úplně nepodařilo, je detekovat konkrétní doklady Alexandrova tažení, tedy pevnosti, které by přímo souvisely s obranou místních proti řeckým vojskům nebo něco podobného,“ naznačil další vývoj bádání archeolog Ladislav Stančo.
Související
-
Horké písky jižního Uzbekistánu. Čeští archeologové odkryli...
Detektor kovu, mapy, nivelační přístroje, špachtle a špičky. Tyto a další nástroje tvoří nezbytnou výbavu sedmičlenné expedice na blížící se měsíční výpravu do jižn...