Cesta k míru na Blízkém východě stále obtížná

22. červenec 2002

Jednání o mírovém vyřešení konfliktu na Blízkém východě pokračují na mezinárodní scéně, přímo mezi Izraelem a Palestinci a také za scénou, jednáními mezi bezpečnostními experty obou stran. Jak ovšem zastavit sebevražedné teroristické útoky, to zatím zjevně neví ani jedna ze stran.

Už od pátku trvá - a nyní teprve konečně utichá - kontroverze ohledně návrhu některých členů izraelské vlády na vypovídání rodin sebevražedných Palestinských atentátníků ze západního břehu Jordánu do Pásma Gazy. Důvodem izraelského návrhu, který měl ukázat, že terorismus se rodinám atentátníků nebude napříště vyplácet, byla, jak jsme už referovali, skutečnost, že irácký režim Saddáma Hussejna vyplácí rodinám po Palestinských atentátnících 25 tisíc dolarů, čímž vlastně početné a chudé Palestinské rodiny nepřímo nabádá k dalším obětem. Jak však bylo okamžitě zřejmé, izraelský návrh bylo možné označit za nepřípustnou aplikaci kolektivní viny, neboť Palestinci poukazovali na skutečnost, že často rodiny ani nevědí, že některý jejich dorůstajících synů vstoupil do některé z teroristických organizací a dozvídají se o tom až po sebevražedném útoku. Proto také podali Palestinci stížnost na zmíněné zamýšlené vypovídání k nejvyššímu soudu a izraelský generální prokurátor jim musel dát za pravdu a Izrael prý bude jeho výrok respektovat, i když vyšetřování 21ti zadržených příbuzných vlny atentátů z poslední doby prý bude podle mluvčího vlády Gissina pokračovat. Právnička zadržených Tsemelová se potěšeně vyjádřila takto: "Šli jsme k Nejvyššímu soudu, abychom zabránili onomu nemožnému kroku deportací nevinných osob. Jediným důvodem k deportacím by byla biologická spřízněnost mezi příbuznými a sebevražednými atentátníky a takové spojení nemůže deportace ospravedlnit." Tolik právnička rodin atentátníků a deportace tedy nebudou.

Mezitím ovšem teroristické organizace oznámily, že by v případě zavedení deportací ještě zintenzívnily činnost, což jen podtrhlo skutečnost, že pro Izrael i Palestince - jejichž nově jmenovaní ministři chápou nutnost zastavení terorismu proti izraelským civilistům lépe než jejich předchůdci - je opravdu těžké nalézt řešení.

Jak známo, teroristické organizace svrchovanost Palestinské samosprávy Jásira Arafata neuznávají a navíc oblasti, nebo města, ze kterých se jejich přívrženci rekrutují, jsou obsazeny izraelskou armádou. To nejen dosud příliš nepomáhalo k zastavení sebevražedných útoků, i když armáda občas nalézala dílny na výrobu výbušnin, ale zároveň to znemožňovalo prověřit účinnost Palestinských bezpečnostních orgánů, jejichž nasazení izraelská armáda vlastně svou přítomností blokovala. Nyní, po přímých víkendových jednáních mezi Palestinci a Izraelci, se ukazuje, že zjevně bylo dosaženo dohody o odchodu izraelské armády z některých měst na západním břehu, aby se prý prověřilo, jak bude Palestinská policie schopná pořádek uhlídat a teroristickým útokům proti Izraeli zabraňovat. Izraelský ministr zahraničí Šimon Peres prohlásil, že armáda je připravena stáhnout se na zkoušku z Hebronu a Betléma, neboť tato města jsou i tak klidnější. Stane se tak prý proto, že nový Palestinský ministr zahraničí Abdelrazek al-Jahija předložil na zmíněných jednáních plán na převzetí pořádkových služeb Palestinskými bezpečnostními orgány. Izrael také, jako gesto, přislíbil, že povolí znovuotevření východojeruzalémské arabské univerzity Al-Kuds a jednání mezi oběma stranami mají pokračovat. Mezitím se ozval vůdce teroristů Hamásu šejk Jassín a prohlásil: "Co bych v podstatě řekl izraelské okupační armádě je, aby odešla z Palestinských měst na západním břehu, zastavila agresi a demolice domů, pustila vězně na svobodu a zastavila atentáty proti členům hnutí. Až by okupace a uvedené kroky proti našemu lidu skončily, budeme připraveni zvážit zastavení mučednických operací". Tolik pozoruhodný nápad vůdce teroristů Hamásu, kterému se po zkušenostech uplynulých let dá sotva věřit, ať už toto prohlášení jako návod k míru možná vypadá.

To asi také napadá ministry zahraničí Evropské unie, kteří v pondělí jednali o Blízkém východě. Jak známo unie je členem tzv. Velké čtyřky, která před týdnem potvrdila záměr vytvořit do tří let nezávislý Palestinský stát, avšak neshodla se co do role pro Jásira Arafata. Zda tedy onen rozhodující nápad, jak dosáhnout míru přijde zvenku či zevnitř oblasti, je zatím těžké odhadovat; jak je však po letech jednání i násilí zjevné, je to úkol opravdu nadlidský.

rse@rozhlas.cz

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.