Český stát se snaží nějak vyrovnat s CME

Jeho verdikt nelze předjímat, přesto je pravděpodobné, že odvolání Českého státu zamítne. Podle názoru ze švédských právnických kruhů je rovněž pravděpodobné, že proti tomuto ortelu se už nepůjde odvolat. Znamená to, že se Česká republika patrně nevyhne povinnosti zaplatit zhruba deset a půl miliardy korun.

Pokud nedojde k nějakému mimořádnému řešení, spadne tato povinnost na bedra daňových poplatníků. Poslankyně Hana Marvanová totiž ve Sněmovně neuspěla s návrhem zákona, který by zjednodušeně řečeno umožňoval vymáhat škodu na Vladimíru Železném, případě na společnosti CET 21, tedy na původcích roztržky mezi vlastníkem licence a zahraničním investorem, která vedla k prohře Českého státu v mezinárodní arbitráži. Zhruba desetimiliardová škoda dostává v těchto dnech zajímavý rozměr.

V konfrontaci s chystanou reformou veřejných financí, která má škrty na straně výdajů ušetřit osmdesát miliard, je deset miliard velmi vysokou částkou. Nelze se divit tomu, že se vláda snaží placení všemi možnými způsoby vyhnout. Nejprve je na řadě téměř zoufalý pokus o zvrácení výsledků arbitráže u odvolacího soudu. Jak už bylo řečeno, velmi pravděpodobně skončí neúspěšně. Proto Ministerstvo financí složilo už na účet ve švédské pobočce Deutsche Bank požadovanou sumu.

Zajistilo si tím, že dlužná částka nebude narůstat o úroky. Špidlův kabinet se také chystá na definitivní prohru. Připravil návrh zákona, který by zvýšil schodek letošního rozpočtu právě o sumu, kterou by musel Český stát vyplatit společnosti CME. Ve hře mohou být samozřejmě i další kroky. Třeba vyrovnání, které by momentálně nezatížilo státní pokladnu a které by bylo přijatelné pro společnost CME. V této souvislosti se objevují spekulace, jak by mohlo vypadat.

Jedna verze je taková, že by společnost CET 21 přišla o licenci pro vysílání Novy a ta by připadla původnímu investorovi. Do této teorie by mohlo zapadat i dění kolem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Její členové byli Sněmovnou odvoláni a nyní se poslanci snaží zvolit nové radní. Na dva pokusy se jim to téměř podařilo. Ve třináctičlenném týmu zůstali už jen dvě volná místa. Znamená to, že rada může začít fungovat a má dostatek členů k tomu, aby mohla rozhodnout o odejmutí licence.

Pro takovýto krok by muselo zvednout ruku devět členů. Pokud by skutečně existoval scénář, jak vrátit Novu do rukou společnosti CME, pak by ho měli uskutečnit radní z řad vládní koalice. Těch je však momentálně osm. Jeden hlas jim tedy chybí. Buďto by na svoji stranu museli získat jednoho komunistického radního nebo počkat, až budou dovoleni zbývají radní a věřit, že alespoň jeden z nich bude z řad koalice. Pak by už nic zdánlivě nebránilo vládě v nabídce na vyrovnání se se společností CME formou vysílací licence. Tato teorie má však jednu podstatnou vadu.

Podle příslušného zákona je odebrání licence velmi obtížné a hlavně proti rozhodnutí se lze odvolat u soudu. Takže pokud by verdikt rady byl účelový, hrozila by soudní prohra. Lze si obtížně představit, jak rada zdůvodňuje, že například docházelo zvlášť závažným způsobem k opakovanému porušování licenčních podmínek, především v té souvislosti, když předchozí radní nic takového nečinili. Zkrátka varianta, že stát se vyrovná se společností CME pomocí licence na vysílání televize Nova, je málo pravděpodobná. Ve hře je i další možnost.

Rada by měla rozhodnout o prodloužení licence pro televizi Prima na dalších dvanáct let. K tomuto kroku by mělo dojít v nejbližších dnech. Pokud by nebyla rada funkční a nemohla by se k žádosti vyjádřit, byla by licence prodloužena automaticky. Možná také proto se vládní koalice snažila navolit alespoň minimální počet radních za každou cenu ještě na květnové poslanecké schůzi a kvůli tomu se dohodla na postupu s komunisty. Také v případě Primy však není manévrovací prostor radních pro zamítnutí žádosti o prodloužení vysílací licence příliš široký. Jde spíše o formální záležitosti, jejichž splnění si každý schopný manažer dokáže pohlídat.

Zkrátka ani s licencí pro televizi Prima pro vyrovnání se se společností CME nemůže stát příliš počítat. Alespoň za normálních okolností. Samozřejmě nějaké mimořádné překvapení nelze vyloučit. Ostatně při odvolávání radních nešlo také zrovna o standardní postup.