Česko neodmítá uprchlíky, ale systém jejich přidělování, vysvětluje poslanec Benešík

14. květen 2015

Závazné kvóty pro přijímání uprchlíků rozdělují Evropu. Česko by podle nich mělo umístit 525 osob z celkem asi 20 tisíc běženců z uprchlických táborů v Jordánsku a Turecku.

Česko kvóty odmítá a uprchlíkům chce pomáhat na základě svého suverénního rozhodnutí, jak uvedl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

„Centrální přijímání uprchlických kvót by to mohlo posunout způsob rozhodování na evropské úrovni,“ vyjádřil v našem vysílání své obavy poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL), který je také předsedou výboru pro evropské záležitosti a členem podvýboru pro migraci a azylovou politiku.

Podle něj je reálné, že se kvóty stanou pobídkou ještě k větší migraci. „Musíme rozlišovat migraci ekonomickou, kdy lidé odcházejí za lepším živobytím a politickou, kdy lidé hledají bezpečí.“

„Blízký východ, to jsou lidé, kteří prchají převážně před válkou, zatímco v případě Afriky jde v převážné většině o ekonomické uprchlíky,“ dodal poslanec.

Ten je přesvědčen, že je třeba především zamezit tomu, aby uprchlíci skončili na lodích převaděčů, zaměřit se na rozbití převaděčské infrastruktury. „Teď ale hasíme požár a kupujeme velký hasící přístroj místo toho, abychom chytili žháře.“

„Česká republika neodmítá uprchlíky, ale odmítá systém jejich přidělování. Domnívám se, že 500 uprchlíků by byl pouhý začátek, v žádném případě ne konec,“ shrnul Ondřej Benešík.

Romancov: Uprchlíky je třeba europeizovat

Politický geograf Michael Romancov tvrdí, že evropské rozhodnutí o kvótách je pokračováním diskuze o tom, s kým vlastně Evropská unie sousedí.

„Evropa má dva velké sousedící prostory: východní Evropu s momentálně největším problém na Ukrajině, a středomořský prostor s dvěma ohnisky problémů jako je Sýrie a Libye. Pokud má Evropská unie nadále fungovat, jedinou cestou je, že se o všechna břemena budou všechny evropské státy dělit.“

Geograf navrhuje, aby hostitelské státy, které uprchlíky přijmou, ještě předtím, než jim umožní volný pohyb v rámci Schengenu, tyto osoby „europeizovaly“, tedy poskytli jim základní přehled o tom, za jakých podmínek lze v Evropě fungovat.

„Jsem přesvědčen, že drtivá většina lidí jde dnes do Evropy primárně proto, že ji vnímají jako zdroj blahobytu, a mají velice zkreslené představy o tom, jak Evropa funguje. My bychom měli uprchlíky nejdříve transformovat, a zde mají evropské kvóty svůj velice racionální základ,“ tvrdí Michael Romancov.

autoři: rkr , oci
Spustit audio