Česká a slovenská společnost dvanáct let poté

V České republice panuje prý největší obava z nezaměstnanosti, na Slovensku o životní úroveň a sociální jistoty. Je zajímavé, jak se priority i nálada v obou zemích od rozdělení mění, ale jakoby na spirále. Když se Československo v roce 1992 definitivně dělilo, byla v České republice nálada proreformní, ve Slovenské naopak protireformní. Tomu tehdy odpovídaly zvolené reprezentace. Po třinácti letech je v České republice vláda, která o nutných reformách zatím jen velmi opatrně mluví a už i z toho má jisté problémy, zejména ve svých voličských kruzích. Na Slovensku mezitím reformy proběhly, často velmi ostré a radikální, provedla je už šestým rokem vládnoucí proreformní vláda.

Spirála se proto opět opakuje, v České republice vzrůstá reformní nálada, což se projevuje vzrůstem volebních preferencí opoziční ODS, která se netají tím, že by se chtěla dát slovenskou cestou. Potvrdil to i vlivný politik ODS, předseda Senátu Přemysl Sobotka, který je na Slovensku na návštěvě. Slovenské reformy označil za odvážné a razantní a za inspirativní pro Českou republiku. Ta, pokud nechce přijít o zahraniční investice, by měla jít cestou daňové reformy, a to cestou slovenské rovné daně, místo devatenácti procent by ale byla vhodnější patnáctiprocentní daň. Pak by na řadu měly přijít změny ve zdravotnictví a v sociální a důchodové oblasti, míní předseda českého Senátu.

Je možné, že po následujících volbách dostane, alespoň podle současných preferencí, jeho ODS šanci reformy uskutečnit. Je tedy možné říci, že česká společnost je na jisté změny určitě naladěna, je to samozřejmě ovlivněno i únavou z dlouhé vlády sociální demokracie i podvědomým pocitem, že na sociálně demokratické garantované sociální jistoty mohou dojít už nyní zadluženému státu prostředky. Pokud ODS opravdu příští volby vyhraje a reformy zavede, pak s největší pravděpodobností se zase zvýší strach o sociální jistoty a vzrostou naopak preference levice. To je zákonitý politický cyklus.

I když samozřejmě hodně záleží na tom, co reformy přinesou kromě krátkodobých negativ dlouhodobě pozitivního. Podle už zmiňovaného průzkumu na Slovensku zesílil názor, že některé reformy mají dlouhodobě dobré vyhlídky, přestože původní obavy byly obrovské.

Skutečnost, že dlouhodobá perspektiva může být důležitější než krátkodobý zisk si začíná ostatně uvědomovat i vládní ČSSD, byť podle průzkumu čeští občané myslí spíše na dnešek než na budoucnost. Současný boj v ČSSD o její další směřování je otázkou, jak dopadne další směřování České republiky. Pokud převáží proreformní nálada, ČSSD se jí taktéž musí přizpůsobit. Ostatně jmenování mladého liberální ekonoma Jahna místopředsedou vlády minulý rok bylo jasným signálem, že sociálně demokratická politika se musí zmodernizovat.

Odpor proti tomu je ale v sociální demokracii velký a je možné, že obrat k modernizaci zůstane v půli cesty. V každém případě jsou ale reformy potřebné a někdo je provést prostě musí. Je možné, že až za další dobu společnosti na výzkum veřejného mínění provedou další průzkumy v obou zemích, pozice na spirále se zase vymění.