Červi, kteří házejí svítící bombičky
Scéna z hloubky tisíce metrů pod hladinou oceánu: dravá ryba spatří červa, který ve vodě čile pádluje svazky štětinek. Červ si ale nebezpečí uvědomí a rychle od sebe odhodí malou zeleně zářící kuličku. Ryba se po ní nadšeně vrhne a než si uvědomí, že se nechala ošálit, je červ dávno pryč.
Tímto dosud neznámým obranných mechanismem disponují hlubokomořští kroužkovci (tedy příbuzní žížal a pijavek) z rodu Swima, které tým amerických biologů během ponorkového průzkumu objevil u pobřeží Kalifornie a na Filipínách. Odhozená kulička nebo také bombička, jak ji vědci popisují, je ve skutečnosti váček o průměru 2 mm, který vznikl přeměnou žaber. Uvnitř má čtyři komůrky vyplněné kapalinou. V ohrožení červ váček uvolní, jeho obsah se promíchá a výsledkem chemických reakcí je zelená záře, která vydrží něco kolem jedné minuty.
Některé druhy kroužkovců během reprodukce odhazují tělní přívěšky a jiné zase využívají bioluminiscenci. Nově objevení červi jsou ale prvním známým případem, kdy se tyto prvky zkombinovaly do unikátního "bombardovacího" obranného mechanismu. Červi dosahují délky od 18 do 93 milimetrů, s výjimkou střeva jsou úplně průhlední a pohybují se pomocí vějířů dlouhých štětinek. Každý červ má osm hlavových přívěsků, které nesou bioluminiscenční bombičky.
Biologové zatím popsali sedm druhů, kter žijí v hloubkách od 1863 do 3793 metrů pod hladinou moře. První z nich už dostal vědecké jméno Swima bombiviridis, které se vztahuje k jeho schopnosti házet zelenými bombami.
Objev červích bombardérů vědci zveřejnili v časopise Science.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
