Černí pasažéři na ponorkách

Je těžké si představit izolovanější a méně přístupné ekosystémy než ty, které existují na dně moře v okolí hydrotermálních komínů. Nacházejí se ve velké hloubce a dostanou se k nim jen ponorky nebo dálkově ovládaná podvodní vozidla. Možnost, že tato technika představuje vektor, pomocí kterého by se obyvatelé hydrotermálních komínů mohli šířit z místa na místo, vědci až dosud odmítali. Hlubokomořské organismy jsou adaptovány na hydrostatický tlak v hloubce a jeho prudké snížení je pro ně v naprosté většině případů smrtelné.

Nyní se však zdá, že jsme faunu z hydrotermálních komínů velmi podcenili. Ponorka Alvin sbírala vzorky živočichů ze hřbetu Juan de Fuca, který se nachází v severovýchodním Pacifiku. Při jejím čištění vědci našli i 38 zcela zdravých plžů, které identifikovali jako Lepetodrilus gordensis. Tento druh se vyskytuje pouze u jižněji položených hydrotermálních komínů Gorda Ridge, které od hřebenu Juan de Fuca dělí vzdálenost 635 km. Jediným vysvětlením je, že plže z jejich přirozeného životního prostředí transportovala ponorka. Cestu včetně vynoření na povrch bez problémů přežili. Případ černých pasažérů z ponorky Alvin je zřejmě precedentem, který dokazuje, že zvýšený počet operací ve velkých hloubkách může mít nepředvídatelné ekologické následky.

Plži Lepetodrilus gordensis z ponorky Alvin|foto: Todd Haney

Zdroj: Conservation Biology