Časopis Vesmír: V poznání je síla
Ve čtvrtek 18. ledna vyšlo první letošní číslo časopisu Vesmír. Přírodovědný magazín s dlouhou tradicí (vychází od roku 1871) má nově na titulní straně výrok Francise Bacona V poznání je síla. Proč právě tento výrok? A co lednové číslo Vesmíru nabízí? Čtěte dál...
V poznání je síla aneb Vědění je moc
Moudrý muž je mocný, a kdo má poznání, upevňuje svou sílu. Kniha Přísloví 24,5
Výrok Francise Bacona Scientia potestas est bývá interpretován různě. (1) Jeden extrém vyjádřil císař František Josef I. ve svých pokynech studijní komisi: "Mladí lidé se nemusí učit nic, co potom budou pro dobro státu potřebovat buď zřídka, nebo vůbec ne, neboť studium na univerzitě slouží podstatně vzdělání státního úředníka, nikoli pouze výchově učence." (2) Tohoto pojetí se mnohé školy drží bez ohledu na to, zda se nazývají univerzitou či nikoli.
Druhý extrém bychom mohli charakterizovat jako touhu po ztracené jednotě vědění.
Ať už se však přikloníme k tomu, abychom chápali potestas jako moc, nebo jako sílu, někteří lidé v tomto výroku cítí ozvěnu kurzů "vědeckého komunismu", tedy hlavně sílu či moc arogantní, ne takovou, která nám dává možnost.
Karl Jaspers připomněl, že k vědě a vědění patří také vědomí toho, co nevíme: "Věda, to je skutečnost vědění toho, co víme a co nevíme; protivědecké myšlení je věděním dogmatickým. Věda je věděním z nějakého důvodu; protivědecké je přijímání a priori. Věda je věděním, které si uvědomuje těsné meze vědění; protivědecké znamená chovat se, jako bychom mohli vědět všechno. Věda, to je neustálá kritika všech výsledků, vlastních stejně jako cizích, zpochybnění pokroku; protivědecké je obávat se, že nás vlastní pochybnosti paralyzují. Věda, to je metodický postup vedoucí krok za krokem k rozhodnutím v oblasti vědění; protivědecké je chtít vědět všechny teorie a všechny možnosti, které si lze představit." (2)
Diskuse o tom, co patří do "zlaté pokladnice" lidského vědění (a co by tedy měli znát všichni), nikdy neutichla. A týká se celé akademické obce.
(1) Mediatationes sacrae. De haeresibus (1597). Ta věta celá zněla Nam et ipsa scientia potestas est a do živých jazyků bývá překládána např. Savoir, c'est pouvoir či For knowledge itself is power - tedy Poznání samo je síla.
(2) Oba citáty jsou ze sborníku Obnova ideje univerzity (ed. Jiří Fiala, Universitas Carolina, Praha 1993).
Z lednového čísla Vesmíru dále vybíráme:
Po stopách Jiřího Bauma / Petr Kalač, Antonín Kůrka.
Menší černovlasý snědý muž, zdravý, i když křehký, velkých, zářivě modrých laskavých očí, přívětivě usměvavý, se skromně přichýlenými rameny, plaše zdrženlivý, tichý, pozorný a ohleduplný ke každému, družný a šťastně sdílný ve své vědě. Byl učenější a vzdělanější, než se jeví z nevyumělkovaného i nenáročného slohu, půvabně prostého, potěšujícího klidným tokem líčení vyrovnaného vypravěče. Tak charakterizuje univerzitní profesor geograf Josef Kunský Jiřího Bauma. Tento zoolog a cestovatel, představitel nového typu objevitele, se narodil v Praze 20. září 1900, na prahu 20. století, v době, kdy svět byl již dávno obeplut, točen dosaženo, neznámá nitra pevnin prohledána, vrcholky nejvyšších hor zlezeny...
Stabilita elektrizační soustavy / Karel Máslo, Pavel Švejnar
Termín stabilita se používá v mnoha oblastech, a to jak technických, tak společenských. Zatímco v technických oborech se stabilita systému kontroluje již při návrhu systému (ex ante), ve společenské, a zvláště politické praxi se zpravidla stabilita hledá, až když nastane nestabilita. Důležitým momentem je správné a reálné stanovení kritérií stability systému, tzn. při jakých odchylkách od rovnovážného stavu se musí systém do rovnovážného stavu vrátit. Působí zde jak samoregulace systému, tak záměrně navržené (v technických oborech vesměs automatické) zásahy.
Článek provází obrazová dvoustrana shrnující základní poznatky a vysvětlující několik případů kolapsu elektrizační soustavy.
Robot ve službách chirurgů / Ivan Kolombo, Jaroslav Šesták
V říjnu 2005 bylo v České republice otevřeno první centrum pro robotickou chirurgii a urologii v Nemocnici Na Homolce (obr. 1). Centrum disponuje nejmodernějším robotickým operačním systémem da Vinci a mělo by sloužit všem chirurgickým pracovištím v nemocnici - to znamená pro operace gynekologické, všeobecně chirurgické, cévně chirurgické, urologické i kardiochirurgické.
Olmécký kompas, magnetická žába, nepatřiční vousáči a podivné lodě / Jaroslav Klokočník
...Stojíme několik metrů od balvanu. Kompasem určujeme směr k magnetickému severu. Pak se přibližujeme těsně ke kameni. Chodíme okolo a nestačíme se divit. Střelka se otáčí i více než o devadesát stupňů a směřuje vždy k čumáku zvířete. Tak ještě jednou celé dokola a zaznamenat na video.
Dozvídáme se, že "žába" není jedinou magnetickou bytostí v oblasti. Na místě zvaném Monte Alto ve městě La Democracía v Gua-temale je série soch. Zobrazují lidské postavy, tlouštíky. Kompas prý vždy ukazuje k tlouštíkově pupku.
...Tvrdí se, že Mayové neměli vousy a mayské matky prý dokonce svým synům ojediněle rašící vous vytrhávaly. Opravdu není snadné spatřit zobrazení vousatého Maye. Našli jsme je jen na stélách...
Orientace rotundy svatého Víta / Miloš Weber
Orientaci některých (někdejších i nynějších) kostelů na Pražském hradě zkoumal počátkem osmdesátých let 20. století C. Koeberl z Astronomického ústavu Vídeňské univerzity. Dospěl k závěru, že bazilika sv. Jiří je orientována k východu Slunce v den svátku sv. Jiří a pozůstatky baziliky sv. Víta k východu Slunce v den svátku sv. Víta. C. Koeberl měřil azimuty kompasem. Když se ale jeho měření ověřovala, zjistilo se, že nejsou spolehlivá...
Akademie věd ČR v roce 2007 a dalších letech / Václav Pačes
Od 1. ledna 2007 přecházejí ústavy Akademie věd na právní formu veřejných výzkumných institucí. Podstatou tohoto přechodu je uvolnění prostoru pro samostatnější činnost akademických ústavů, například v hospodaření s majetkem. Často diskutovaným problémem naší vědy je to, že je financována z více než dvaceti rozpočtových kapitol, jejichž výši vládě navrhuje Rada pro výzkum a vývoj. Možná bychom měli uvažovat o snížení počtu rozpočtových kapitol, ale Václav Pačes to nepovažuje za zásadní problém. Dokonce je proti přílišnému snížení jejich počtu (mluví se někdy jen o jediné kapitole spravované MŠMT). Pokud totiž finance budou rozdělovány několika subjekty, je menší nebezpečí, že případné špatné rozhodnutí postihne celou vědu. A že je toto nebezpečí reálné, ukázalo se například při rozhodování o výzkumných záměrech pro vysoké školy v roce 2004.
Zlé hodné bakterie? / Fatima Cvrčková / glosa
Život bývával jednodušší, když jsme ještě v bakteriích viděli jen zlovolné neviditelné breberky, které způsobují záškrt, tuberkulózu, kažení potravin i zubů, průjem a jiné nepříjemnosti. Nanejvýš si je lidé ve své vynalézavosti dokázali ochočit a využít třeba při výrobě octa nebo kysaného zelí... Zlé escherichie se od hodných často liší zejména přítomností stěhovavých "balíčků" genů (poeticky se označují jako "ostrůvky patogenity"), které jim udílejí například schopnost pronikat do tkání, odolávat antibiotikům nebo produkovat nejrůznější toxiny, které poškozují nebo přímo zabíjejí hostitelské buňky.
Úplný obsah najdete na stránkách časopisu Vesmír.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.