Být součástí šlechtického rodu je asi větší odpovědnost, říká boskovický hrabě Hugo Mensdorff-Pouilly
Před rokem 1990 byl Hugo Mensdorff-Pouilly garážmistrem, po listopadu sloužil v diplomatických službách. Jeho příklad dokládá, že Češi mají i dnes své šlechtické rody, jejichž členové se chtějí zapojit do správy státu.
„Předky máme všichni. Bez nich bychom tady nikdo nebyli,“ říká hrabě.
Být ale součástí jednoho velmi rozvětveného hraběcího rodu, jehož kořeny sahají až do Francie, je zavazující.
Čtěte také
„Je to možná větší pocit zodpovědnosti. Protože přece jen z té tradice a z množství předků, kteří mnohdy i něco znamenali, tak to je přece jen určitá povinnost a trochu to víc váže,“ přiznává.
„To je možná jediný důvod, ale jinak máme ty předky všichni. A mimo toho – upřímně řečeno, kdož ví, kde se kdo a jak zapletl?“
Poslechněte si celý životní příběh boskovického hraběte Huga Mensdorff-Pouilly, který připravil Milan Hanuš. Tento pořad bude na webu ale jen do 28. října 2022.
Související
-
Modrá krev: Hugo Mensdorff-Pouilly
Nepřehlédnutelná postava mezi současnými potomky v Čechách usazených šlechtických rodů. Příbuzný britské královny Alžběty II., belgického krále nebo bulharského car...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
