Být součástí šlechtického rodu je asi větší odpovědnost, říká boskovický hrabě Hugo Mensdorff-Pouilly
Před rokem 1990 byl Hugo Mensdorff-Pouilly garážmistrem, po listopadu sloužil v diplomatických službách. Jeho příklad dokládá, že Češi mají i dnes své šlechtické rody, jejichž členové se chtějí zapojit do správy státu.
„Předky máme všichni. Bez nich bychom tady nikdo nebyli,“ říká hrabě. Být ale součástí jednoho velmi rozvětveného hraběcího rodu, jehož kořeny sahají až do Francie, je zavazující.
Čtěte také
„Je to možná větší pocit zodpovědnosti. Protože přece jen z té tradice a z množství předků, kteří mnohdy i něco znamenali, tak to je přece jen určitá povinnost a trochu to víc váže,“ přiznává.
„To je možná jediný důvod, ale jinak máme ty předky všichni. A mimo toho – upřímně řečeno, kdož ví, kde se kdo a jak zapletl?“
Hrabě Hugo Mensdorff-Pouilly by se teď dožil 95 let. Byl to poslední žijící člen rodu, který se na boskovickém zámku také narodil, strávil tam prvních 20 let života a znovu se vrátil až v 90. letech.
Poslechněte si celý životní příběh boskovického hraběte Huga Mensdorff-Pouilly, který připravil Milan Hanuš v roce 2003. Na webu ale jen do 13. října 2024.
Související
-
Modrá krev: Hugo Mensdorff-Pouilly
Nepřehlédnutelná postava mezi současnými potomky v Čechách usazených šlechtických rodů. Příbuzný britské královny Alžběty II., belgického krále nebo bulharského car...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
