Býčí zápasy ztrácejí pro Španěly přitažlivost
Býčí zápasy bývaly ve Španělsku národním svátkem. Nyní však krvavá podívaná rozděluje lidi a tradice je ohrožena jako nikdy dřív.
Hispanista z univerzity v Leedsu Duncan Wheeler procestoval Španělsko a v článku pro britský nedělník Observer vyzpovídal příznivce i odpůrce kruté zábavy.
Letos v srpnu býk smrtelně zranil toreadora Francisca Riveru. Když se ke zraněnému seběhli kolegové a s hrůzou pohlédli na jeho strašlivou ránu v břiše, zápasník otevřel oči a pronesl poslední větu: „Ať žije Panna Maria El Rocía!“
„Kdyby mě býčí roh proklál přes břicho až k páteři, nemyslím, že by tohle byla má slova na rozloučenou. Úspěšným toreadorem se nikdy nestanu,“ píše hispanista.
Býčí zápasy podle něj zůstávají i na počátku 21. století pevně provázány s náboženskou, lépe řečeno katolickou představivostí. Mají demonstrovat schopnost čelit smrti tváří v tvář stoicky i teatrálně zároveň.
Ačkoliv výrazné zkvalitnění lékařské péče snížilo počet obětí, letošek je neobvykle krvavý. Statistiky registrují 13 smrtelných zranění a kolem 50 úrazů s doživotními následky včetně okamžitého ukončení kariéry v koridě.
A tak není divu, že poprvé v novověké historii naráží španělská národní zábava na vlnu celospolečenského odporu.
Ochránci práv zvířat oslovili nebývale vysokou část populace. Tvrdí, že v čase hospodářské krize jde o zbytečné mrhání zdroji. A navíc prý je korida ztělesněním všech národních nectností: Je krutá, parazitující a zcela odtržená od reality.
Mezi toreadory je navíc tolik vzájemné řevnivosti, že se proti takto sehrané vlně kritiky neumějí bránit. V sázce je už i budoucnost škol pro toreadory.
Nápad ministerstva školství financovat je ze státních zdrojů coby volitelný studijní předmět vyvolal takové pobouření, že ministerstvo rychle couvlo.
Býčí zápasy se těšily velké oblibě mezi mladými lidmi, kteří dospívali na počátku 80. let. Bylo nedlouho po smrti diktátora Franka a obdiv k toreadorům splýval s tehdejším drogovým mládežnickým hnutím La Movida, jež nesmazatelně zachytil režisér Pedro Almodóvar.
Dnešní teenageři jsou ale jiní. Podle jejich mínění už do globalizované kultury korida nepatří.
Rozhodným zastáncem býčích zápasů je monarcha na odpočinku, Juan Carlos, ale jeho syn Felipe VI. zachovává v této věci diplomatické mlčení.
Jenomže ani entuziasmus penzionovaného panovníka mnoho nezmůže, když se králova obliba potácí na historickém minimu.
Býčí zápasy jsou ovšem i velké politikum. Například v baskickém San Sebastiánu padl tříletý zákaz zápasů ihned po obměně samosprávy.
Přístup ke koridě se tak liší ve všech sedmnácti autonomních regionech Španělska. Například na Kanárských ostrovech jsou zakázány.
A zákaz v Katalánsku od roku 2011 jde zase ruku v ruce s rostoucím separatismem. Katalánci chtějí jednoduše ukázat, že nejsou žádní Španělé. Nijak si přitom nelámou hlavu s tím, že se býčí zápasy těší značné oblibě i na jihu Francie.
Předním toreadorem je dnes José Tomas, který v roce 2012 zápasil s šesti býky současně. Uvážíme-li, že standardní formát je tři toreadoři na dva býky, pak Tomas předvedl nejúchvatnější koridu za dlouhá desetiletí.
Od toreadora se očekává, že bude dav bavit, což je při 50 eurech za lístek pochopitelné. Coby bavič byl nejslavnější Juan José Padilla se svou charakteristickou páskou přes oči.
Jenomže estetický dojem ze zápasu nakonec určuje souhra mezi toreadorem, býkem a diváky, což je natolik komplikovaná situace, že jen málokdy splní nároky na umělecký projev.
Posvátnost rituálu v poslední době navíc systematicky narušují jeho odpůrci. Zvlášť aktivní je Dán Peter Janssen, který přeskakuje bariéry a bojkotuje zápasy, jak jen to jde.
Toreadorům spílá do vrahů anebo vyvěšuje hesla typu „Národní ostuda“, „Zvířecí Guantánamo“ nebo „Tortura není kultura!“.
Ačkoliv velkými příznivci zápasů byli Frederico García Lorca i Pablo Picasso, zůstává otázkou, jak dlouho přetrvá masový zájem o konfrontaci člověka s potenciálně smrtícím zvířetem.
Za poslední rok klesl počet býčích zápasů ve srovnání s rokem 2010 o 30 % – bylo jich „jen“ 1868.
Jenže i když v letech 2007 až 2012 poklesla návštěvnost o 40 %, úplný zákaz je v nedohlednu, protože zabíjením býků před rozjásaným davem se živí ve Španělsku pořád ještě 10.194 lidí, končí Observer.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
