Burka omezuje svobodu, její zákaz taky

Ten sice neobsahuje nic, co by francouzské zaměstnance stavělo do podobné situace, jakou připravují návrhy penzijní reformy pro české zaměstnance, nicméně nový zákon stáří Francouzům nevylepší. Ale teď dostali k přemýšlení jinou látku, méně konfrontační, protože se zákazem burky jsou téměř všichni srozuměni. Soudě aspoň podle výsledků průzkumů veřejného mínění i podle výsledku poslaneckého hlasování. K tomuto zákonu nebudou protestní manifestace, ty naopak hrozily k penzijnímu zákonu.

Pro zákaz burky hlasovalo 335 poslanců, proti byl jeden. Skoro celá opozice, tedy socialisté, komunisté a Zelení, se sice hlasování nezúčastnili, ale nošení burky a nikábu také velkou většinou odmítají. Mají pouze výhrady k některým ustanovením připravovaného zákona. V září ho projedná Senát, kde převaha vládní strany zřejmě rovněž zajistí jeho schválení.

Problémy ovšem mohou vzniknout i potom. Státní rada, která posuzuje slučitelnost zákonů s ústavou - tedy jakýsi francouzský ústavní soud - předem varovala, že naprostý zákaz burky postrádá "nezpochybnitelný právní podklad", a doporučila, aby se zákaz omezil jen na některá veřejná místa. Socialisté upozornili, že případné zamítnutí zákona Státní radou by bylo "neocenitelným dárkem pro extremisty“. A to by se nehodilo ani vládnoucí straně, ani opozici.

Schválení zákona o zákazu burky určitě nepotěší pětimilionovou obec francouzských muslimů. Jejich vrcholová organizace s vládou a s úřady spolupracuje a ztotožňuje se i s tvrzením, že zákon není namířen proti islámu, neboť ten burku ženám nepředepisuje. Ovšem ani smířliví hodnostáři francouzského islámu nedokáží přesvědčit ty muslimy, kteří ve Francii tíhnou k radikalismu, že toto gesto francouzské vlády není vůči muslimům nepřátelské. Tvrdí naopak, že zákaz vyostří nevraživost většinového obyvatelstva vůči muslimské menšině a nepřispěje ke snadnějšímu včlenění muslimů do národní společnosti.

Krom toho, jak francouzští muslimové tak političtí odpůrci postojů Sarkozyho vlády k otázce imigrace prezidenta podezírají, že zákon navrhl s cílem novu si zajistit už téměř ztracenou přízeň krajně pravicových voličů, kteří odmítají přistěhovalectví a bojují proti tomu, co Le Pen nazval islamizací Francie Získat si zpět sympatie těchto lidí a vůbec znovu si vydobýt někdejší popularitu, to právě teď, ve chvíli projednávání bolestivých reforem, vláda, a hlavně prezident republiky potřebují jako sůl. Sám prezident je stále méně a méně oblíben. A je na něm už vidět, jak je z toho nervózní. Navíc je teď zaplétán do ošklivé finanční aféry. O té jste už také v tomto pořadu slyšeli.

Šéfka strany zelených Cécile Duflotová přišla ještě s jednou myšlenkou, která poukazuje na nebezpečí zákazu burky. „Je tu riziko, že tyto ženy nám zmizí z očí; budou zavřeny doma a jejich situace bude horší, než je teď.“

Žena oděná do burky a přistižená na veřejném prostranství by podle návrhu zákona diskutovaného francouzskými legislativci, měla zaplatit pokutu až 150 eur nebo povinně docházet na hodiny výchovy k občanství. Ale muži, kteří by své manželky či dcery nutili si zahalovat obličej, by byli postiženi mnohem víc. Mohli by být odsouzeni až k jednomu roku vězení a k pokutě až 30 000 eur.

Cestu omezování některých zvyklostí svých muslimských občanů nastoupila Francouszká republika už dřív. V r. 2004 dal Sarkozyho předchůdce Jacques Chirac odhlasovat zákon o zákazu nošení ostentativních náboženských symbolů do škol. Bylo to nikoli kvůli křížkům na krku a jarmulkám na hlavách, ale kvůli muslimským šátkům. Jejich výskyt ve třídách se tehdy zvýšil úměrně tomu, jak se vyhrocovala situace na Blízkém východě. Tento zákon skutečně vzbudil mezi francouzskými muslimy nevoli.

Sarkozyho politika se na to při svém dalším kroku stejným směrem neohlíží. Opodstatňuje ho snahou o přizpůsobení menšin normám a hodnotám francouzské společnosti, a ani moc neskrývá, že také postupuje v souladu se snahou omezit přistěhovalectví, zejména ilegální přistěhovalectví, a zabránit radikalizaci francouzského islámu.

Podle odpůrců zákazu může nový francouzský zákon povzbudit tendenci k podobným zákazům i jinde v Evropě. V Belgii je v této chvíli proces schvalování zákona o zákazu burky stejně daleko jako ve Francii. V Nizozemsku zákaz platí pro školy. Ve Španělsku mají města svobodu podobný zákon uplatnit. A mohl bych pokračovat. Zároveň ovšem v Evropě sílí hnutí, které se proti podobným zákazům staví. Jedni, jako Amnesty International, z hlediska lidských práv; druzí z obavy před rostoucím nedorozuměním mezi Evropou a světem islámu a před pozvolnou izolací Evropy na světové politické šachovnici.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.