Budou z letadel opeřenci?
Dokážete si představit letadlo, jehož křídla by byla potažena umělým peřím? Vypadá to bláznivě, ale podle studie italských inženýrů by takový povrch výrazně snížil odpor vzduchu a zvýšil efektivitu letu.
Příspěvek jste mohli slyšet v magazínu Nula-jednička. Další témata: České Creative Commons, Zvony a zvonaři - 2. díl: Odlévání a zdobení, Datové schránky, Futurologické okénko: wi-fi na palubě, Četba - M. Friedrich: Fantóm kytary (2.).
Ptáci mohou vzlétnout především díky dlouhým a pevným perům, takzvaným letkám, na křídlech a na ocase. Inženýry z Univerzity v Janově ale víc zajímalo, jak se na letu podílejí kratší a jemnější pírka, kterým se říká krovky. Zjistili, že při letu krovky trčí kolmo na povrch křídla a vibrují v proudu vzduchu. Jejich vliv na průběh letu inženýři studovali na počítačovém modelu.
Do virtuálního větrného tunelu umístili dva typy válců o průměru 20 centimetrů. První model měl hladký povrch, zatímco druhý válec dostal potah z umělého peří. Pírka vědci vymodelovali jako pevná vlákna keratinu o délce 4 až 6 cm a síle půl milimetru. Na jednom čtverečním centimetru povrchu válce se v průměru nacházela tři vlákna.
Válec v tunelu inženýři orientovali tak, aby pera ležela po proudu vzduchu. Zjistili, že vibrace peří oproti hladkému válci snižují odpor vzduchu o 15 %. Vysvětlují si to tím, vlákna zmírňují vliv proudění na válec. Normálně vzduch válec rychle obteče a vytvoří za ním oblast nízkého tlaku, která podporuje tvorbu vírů a turbulencí. Peří vzniku nízkého tlaku brání, takže vírů za cylindrem je mnohem méně a odpor vzduchu je nižší. Podobně by se podle článku na stránkách New Scientist dal vysvětlit i známý fakt, že nové tenisové míčky s "chlupatým" povrchem létají dále a rychleji než ty staré a ohlazené.
Autoři studie si pohrávají smyšlenkou, zda by se nevyplatilo potáhnout křídla letadel umělým peřím. Zároveň však uvažují realisticky a připomínají, že ptačí peří je funkční jen tehdy, pokud je dokonale čisté. Umělé peří na křídlech letadel by si proto nejspíš vyžádalo i vývoj specifického čisticího systému.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
