Budou z letadel opeřenci?
Dokážete si představit letadlo, jehož křídla by byla potažena umělým peřím? Vypadá to bláznivě, ale podle studie italských inženýrů by takový povrch výrazně snížil odpor vzduchu a zvýšil efektivitu letu.
Příspěvek jste mohli slyšet v magazínu Nula-jednička. Další témata: České Creative Commons, Zvony a zvonaři - 2. díl: Odlévání a zdobení, Datové schránky, Futurologické okénko: wi-fi na palubě, Četba - M. Friedrich: Fantóm kytary (2.).
Ptáci mohou vzlétnout především díky dlouhým a pevným perům, takzvaným letkám, na křídlech a na ocase. Inženýry z Univerzity v Janově ale víc zajímalo, jak se na letu podílejí kratší a jemnější pírka, kterým se říká krovky. Zjistili, že při letu krovky trčí kolmo na povrch křídla a vibrují v proudu vzduchu. Jejich vliv na průběh letu inženýři studovali na počítačovém modelu.
Do virtuálního větrného tunelu umístili dva typy válců o průměru 20 centimetrů. První model měl hladký povrch, zatímco druhý válec dostal potah z umělého peří. Pírka vědci vymodelovali jako pevná vlákna keratinu o délce 4 až 6 cm a síle půl milimetru. Na jednom čtverečním centimetru povrchu válce se v průměru nacházela tři vlákna.
Válec v tunelu inženýři orientovali tak, aby pera ležela po proudu vzduchu. Zjistili, že vibrace peří oproti hladkému válci snižují odpor vzduchu o 15 %. Vysvětlují si to tím, vlákna zmírňují vliv proudění na válec. Normálně vzduch válec rychle obteče a vytvoří za ním oblast nízkého tlaku, která podporuje tvorbu vírů a turbulencí. Peří vzniku nízkého tlaku brání, takže vírů za cylindrem je mnohem méně a odpor vzduchu je nižší. Podobně by se podle článku na stránkách New Scientist dal vysvětlit i známý fakt, že nové tenisové míčky s "chlupatým" povrchem létají dále a rychleji než ty staré a ohlazené.
Autoři studie si pohrávají smyšlenkou, zda by se nevyplatilo potáhnout křídla letadel umělým peřím. Zároveň však uvažují realisticky a připomínají, že ptačí peří je funkční jen tehdy, pokud je dokonale čisté. Umělé peří na křídlech letadel by si proto nejspíš vyžádalo i vývoj specifického čisticího systému.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
