Budou se ostnokožci zvětšovat?

Pozitivní i negativní dopady zvýšené teploty na život mořských živočichů jsou zdokumentovány poměrně dobře. O trochu méně jsou prostudovány účinky zvýšené koncentrace oxidu uhličitého. Zatím se zdá, že pro mořské organismy, které si vytvářejí vápenaté schránky, je to dost velký problém. Se zvyšováním koncentrace vodního CO2 a snižováním pH jde totiž ruku v ruce úbytek uhličitanových iontů, které jsou ke stavbě vápenatých schránek nezbytné. Růst některých organismů - například plžů a mlžů - by se proto mohl výrazně zpomalit.

Otázkou ale je, jak okyselování oceánů, případně zkombinované s vyšší teplotou vody, zasáhne organismy, které jsou na kalcifikaci závislé méně. Příkladem takových živočichů mohou být mořské hvězdice. Netvoří schránku, ale jejich chapadla obsahují stovky vápenatých jehliček, které jsou uhnízděné v měkké tkáni a na celkové hmotnosti těla se podílejí jen málo. Tým kanadských zoologů podrobil sérii experimentů červeně zbarvené hvězdice druhu Pisaster ochraceus, které žijí v chladných vodách Pacifiku.

Zjistil, že v teplotách vody od 5 do 21 stupňů se růstová rychlost hvězdic lineárně zvyšuje a hvězdice také přijímají více potravy. Kupodivu stejně se hvězdice chovaly v případě, kdy se ke zvýšené teplotě vody přidala zvýšená hladina oxidu uhličitého. Jeho koncentrace představovala dvojnásobek hodnoty, se kterou se hvězdice v současnosti setkávají ve svém přirozeném prostředí. Autoři článku, který vyjde v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, se proto domnívají, že časem začneme v mořích potkávat hvězdice, které poněkud přerostly rámec svého druhu.

Výsledky studie také demonstrují, že nelze jednoznačně říci, že okyselování vody má na živočichy jen negativní efekt - hvězdice by proti němu patrně neřekly ani slovo. Jiná věc ale je, co bude jejich větší velikost a chuť k jídlu znamenat pro celý ekosystém. Hlavní potravou hvězdic Pisaster ochraceus jsou totiž mořští mlži - tedy živočichové, jejichž růst bude kyselost vody pravděpodobně brzdit.