Budou Poláci za tři roky platit Eurem?

Ty ale zatím nenastaly. Ještě v květnu letošního roku Evropská komise a Evropská centrální banka kritizovaly Polsko za nedostatečně rychlé plnění podmínek přijetí společné měny. Ve zmíněnou dobu sice Polsko dosáhlo nejvyšší přípustné míry inflace, nicméně v Bruselu se obávají, že by do konce roku mohla míra inflace stoupnout. Polsko zatím nemá ani odpovídající právní normy, zejména zákon, který by část pravomocí národní banky přepouštěl bance celoevropské. Podle Evropské komise je zatím nedostatečně zákonně podložena nezávislost centrální banky a Rady měnové politiky.

"To, co řekl premiér je nereálné," prohlásil v rozhovoru pro polské noviny Dziennik bývalý náměstek ministra financí Stanislaw Gomulka. Vyjádření předsedy vlády jsou podle něj pozitivní pouze ve smyslu toho, že mohou mít vliv na makroekonomickou politiku. Rok 2011 je nereálný už proto, že země, která chce vstoupit do Euro musí být minimálně po dva roky zařazena do systému režimu směnných kurzů ERM 2. Je to jakési čekací pásmo pro ty, kdo se intenzivně snaží Euro zavést. Donald Tusk měl podle Stanislawa Gomulki říci pouze to, že mu záleží na co nejrychlejším zavedení společné měny, což byl i příslib, který dala Občanská platformy Polákům před volbami v říjnu 2007.

Zavedení společné měny má ale ve všech zemích -Polsko nevyjímaje- i svůj nepřehlédnutelný politický aspekt. A to je především souhlas nejen ekonomické veřejnosti, ale i politických stran. To by potřebovalo souhlas nynější opozice zejména strany Právo a spravedlnost, která vládla do října 2007. A ta jak známo v době své vlády Euro jako prioritu ze svého programu vyřadila. A proto se nyní v Polsku domnívají, že potřebné ukazatele nutné k přijetí Eura a příslušná změna zákonů bude proveditelná až po příštích prezidentských a parlamentních volbách tedy až po zmíněném roce 2011. Politologové zase tvrdí, že Polsko v souvislosti se zavedením Eura čeká vlna populismu zejména z řad opozičních stran, která bude používat argumenty o hrozícím zvýšení cen a také další ztráty polské suverenity ve prospěch Evropské unie. Kromě toho Poláci považují zlotý za jeden ze symbolů národní historie a z některých průzkumů veřejného mínění dokonce vyplývá, že by většina společnosti preferovala zachování zlotého na úkor Eura.

Koneckonců ve Slovinsku, které Euro zavedlo v lednu 2007 skutečně vyvolalo růst cen, což se projevilo na náladách obyvatel. Značně poklesla popularita vlády premiéra Janeze Janši. Důkazem toho je i skutečnost, že v prezidentských volbách ve Slovinsku přesvědčivě zvítězil kandidát opozice Danilo Türk. Janšova vláda se zatím držela v důsledku toho, že Slovinsko do poloviny letošního roku předsedalo Evropské unii a neklid na politické scéně a případné mimořádné volby by průběh předsednictví ovlivnil negativně.

A co Česko? Dnešní Hospodářské noviny citují ministra financí Miroslava Kalouska, že se zavedením Eura počkáme. Jsme zatím jednou z posledních nových členských zemí, která oficiálně neřekla termín, kdy hodlá Euro zavést. A podle Miroslava Kalouska nelze něco podobného očekávat ani do konce letošního roku.

Slovensko jak známo Euro přijme za 3 a půl měsíce, tedy v lednu příštího roku. Stane se tak v pořadí šestnáctou zemí Evropské unie společnou měnu zavede. Česká republika se tak může dostat na chvost zemí usilujících o společnou měnu. Zmíněný termín, v tomto případě rok 2012 už totiž oznámily i Bulharsko a Rumunsko, úplní nováčci, i když měnoví odborníci tvrdí, že v případě druhé jmenované země je to něco zcela nereálného. A s mírným pesimismem hledí na rok 2011 i v Polsku. Donald Tusk totiž svůj záměr nekonzultoval ani s Národní bankou, ani s ministrem financí Jackem Rostowskim.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .