Bude někdy vláda?

Šlo by tedy vlastně o výměnu ve stylu výměny bývalého premiéra Špidly, obměnil by se premiér, udělalo jen několik málo personálních rošád a jelo by se dál, za současné situace, zřejmě vstříc nějaké další krizi. Změnit to ale ještě stále může nějaký stranický orgán, ten nejdůležitější, výkonný výbor ČSSD, zasedá v sobotu. Zatím to vypadá, že dosavadní dohody schválí. Ale to, že Gross zatím nechce jednoznačně říci, že podá v pondělí demisi, může znamenat ledacos.

V sobotu bude samozřejmě hodně záviset na tom, jaké doporučení dá svým straníkům jako předseda strany. Jeho slovo má dále ve straně velkou váhu a určité racionální jádro mají výčitky opozice, že jakýkoli jiný premiér než Gross, bude v zásadě jen Grossovou loutkou. Ve stranické hierarchii, která dává politickou podporu osobě v ústavní funkci, je předseda jistě více než premiér. Ten ho může kdykoliv stranicky podseknout, zvláště když, oproštěn od ústavních funkcí, má dostatek času na stranickou práci, včetně ovlivňování straníků.

I když tedy je Gross zdánlivě na odchodu, je více méně na něm, jaké tahy na šachovnici se budou činit. Oslaben může být trochu tím, že nyní není a nebude poslancem, ale ve sněmovně bude mít své velmi loajální lidi. Jiří Paroubek, který evidentně má velký tah do vysokých funkcí, není ale opravdu Grossovi rovnocenným soupeřem, i když je to přece jen stranicky vyšší kalibr než původně uvažovaný nestraník Kohout. Není ale zdaleka tak politicky zkušený a obratný jako Gross. Navíc je možné, že se nad ním bude vždy vznášet stín pochybností nad politickou odpovědností za některé sporné akce v dobách, kdy Paroubek působil ve vedení hlavního města Prahy.

To může být jeho politická nevýhoda, na straně druhé je ale pragmatik, takže dokáže zapomenout i ministryni školství Buzkové, která se o něm nelichotivě vyjadřovala v rámci politického boje v pražské organizaci ČSSD v Praze. Ve svém kabinetu ji přesto zřejmě ponechá.

Všechno ještě záleží na mnoha faktorech, z nich některé se ještě zjeví do zasedání výkonného výboru. Teprve až na něm předseda Stanislav Gross podpoří nově vznikající vládu, bude téměř jisté, že v pondělí přinese prezidentovi demisi celé vlády a prezident bude moci jmenovat nového premiéra.

Do té doby se prezident zjevně nechce nechat znovu překvapit, proto má stále v ruce pojistku, že nepřijímá demise ministrů, kteří je podali. Je to ale paradoxní. Skoro polovina současné vlády je v demisi, přesto vláda funguje a skoro všichni ministři v demisi budou nejspíš pokračovat i ve vládě nové, pokud proběhne naznačený scénář. Ale po tolika různých předchozích paradoxech se tomu už ani nikdo nediví.