Broučci a justice
Kauza sběru brouků a motýlů v Dárdžílingu patrně směřuje k happy-endu. Soud sice osvobodil pouze Petra Šváchu, zatímco Emilu Kučerovi nadělil nepodmíněný trest - ale Kučerovi kyne dvojí naděje. Spasit ho může vyšší soudní instance. A i kdyby odvolací řízení nevyznělo v Kučerův prospěch, zbývá politická intervence. Indický státní ministr zahraničí naznačil schůdné řešení - omilostnění.
Kdo by chtěl hartusit, že indická výkonná moc měla zasáhnout už dávno, měl by se zamyslet nad argumentem, že v Indii je moc soudní nezávislá na moci politické, že se politici do věci mohou vložit až poté, co své poslední slovo řeknou juristé. To by mělo platit v každé demokracii, tu naši z toho nevyjímaje.
Dárdžílinská justice si kromě respektu k její nezávislosti samozřejmě zaslouží i kritiku. Jak to, že rozsudek o vině, který se týká dvou cizinců, není na místě přeložen do mezinárodně srozumitelného jazyka? Jak to, že soud uzná vinnými oba dva - ale když jde o konkrétní trest, jednoho z odsouzených vyviní s neprůhledným odůvodněním, že se stal obětí shody okolností?
Kritiku si ale zaslouží i ta česká média, která se od začátku kauzy prvoplánově stavěla na stranu obžalovaných, aniž by se obtěžovala zjistit, zda náhodou nebyli obžalováni poprávu.
A lekce z dárdžílinské kauzy? Je prostá, jako všechny základní pravdy. Ber si jen to, co se smí. Nevíš-li, co se smí, zeptej se. Nejlépe dopředu, pokud jedeš do cizí země. A pokud víš, co se smí, ale přesto si bereš, co chceš, ber stejně hrdinně, když spadne klec.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.