Britské kontroly a ombudsman

Na těchto kontrolách se domluvily česká a britská vláda, v úplné tichosti, aby se tím zabránilo případnému zavedení víz ze strany Velké Británie, což by zajisté zkomplikovalo přibližování České republiky Evropské unii. Tah to nebyl právě pohledný, jak se dalo očekávat, většina odmítnutých českých občanů byli Romové. Právě oni nejčastěji nemohli doložit, že se z Británie také chtějí vrátit. Právě oni takový úmysl často opravdu neměli, nakolik někteří jejich příbuzní a přátelé už v Británii užívají nejen výhod sociálního systému, štědřejšího než český, ale bohužel také daleko tolerantnější a snášenlivější společnosti, než je ta česká.

Problém je to složitý a nelze ho zajisté svádět jen na údajné rasistické vyznění britských kontrol. Rozhodující je ale, že takové podezření tu vzhledem ke struktuře odmítnutých mohlo být. Ombudsman Motejl měl jet situaci vyšetřit a vydat okamžité stanovisko. Místo toho zaslal svému britskému kolegovi, předsedovi Britské komise pro rasovou rovnost, až neuvěřitelně alibistický dopis se žádostí o stanovisko. Objevují se v něm například takové perly, jako že "vzniká situace, která se může zdát dosti atypická, a může vzniknout pocit, že se jedná o jakýsi projev rasové diskriminace."

Jakýsi projev rasové diskriminace je tedy nejspíš obsažen ve faktu, že z více než 120 odmítnutých cestujících na ruzyňském letišti byla většina Romů. Ombudsmanovi to nestačí a žádá svého britského kolegu " v upřímné snaze býti nápomocen správné interpretaci vzniklé situace a zvoleného postupu" o odpověď, "zda a v jakém rozsahu je tento proces realizován v souladu s národními, evropskými a mezinárodními právními normami zakazujícími diskriminaci z důvodů rasy a barvy pleti, kterými je Spojené království vázáno." Konec pozoruhodného citátu.

Veřejný ochránce lidských práv projevil až neuvěřitelnou míru rezignace na poslání svého úřadu, který vše, nač se svého britského kolegy ptá, měl posoudit sám, a to nejlépe přímo na místě. Jeho úřad byl totiž přesně od toho zřízen, nikoli jen jako zaměstnavatel vysloužilých státních úřadníků. Měl to být přesně Motejlův úřad, který měl vstoupit do diskuse kolem zapeklitého problému britských kontrol, a to na straně práv českých občanů.

Je totiž třeba jasně říci, že českých občan, jakékoli barvy pleti, má právo vydat se na cestu do země, se kterou má česká republika normální turistický styk. Zadržovat české občany přímo na letišti jejich domovské země je nemravné, ať už se na tom domluvily jakékoli vlády. Mimochodem, česká vláda se asi nemůže nyní jevit britské straně příliš důvěryhodná - nejprve kontroly vyjednala a pak se od nich pod tlakem veřejného mínění otevřeně distancovala.

Výsledkem tedy je, že britští kontroloři, dalo by se říci slovy ombudsmana, s jakousi ostudou, odjíždějí. Problém však zůstává, nezbývá dodat. Především v tom, že britští imigrační úředníci budou tedy české občany podobný způsobem jako v Ruzyni kontrolovat až v Británii. Pak bude samozřejmě složitější posílat je domů. A za druhé, romská migrace se také nesníží, jen zase nebude tak na očích, takže veřejné mínění i politikové se uklidní. To je samozřejmě ta nejhorší cesta, když problém zůstává, ale oči ho nevidí, takže srdce nebolí, jak se říká. Mimochodem, je tristní, že veřejné mínění převážně protestovalo proti britským kontrolám, protože se domnívalo, že je to zásah do státní suverenity. Průzkumy veřejného mínění bohužel dokazovaly, že jinak je britská ochrana před ilegálními migranty, převážně Romy, schvalována.

To, co ovšem také zůstává, jsou příčiny romských odchodů. O dvě hlavní se rovnými dílem dělí česká a britská strana. Na britské straně je to špatně nastavená sociální síť, do které mohou padnout i ti, pro které není podle britských úřadů určena. A na české straně je to situace, ve které se čeští občané romské národnosti necítí ve své zemi jako doma.

Většinová společnost na ně a jejich životní styl hledí skrz prsty a žádný politik přes předstíranou politickou korektnost si nedovolí se Romů opravdu zastat, aby ho to nestálo úbytek voličských hlasů. Výsledkem jsou rasově motivované trestné činy, včetně vražd, na které většinová společnost a politikové, kteří by měli představovat vzory, reagují apaticky. Policie a soudnictví jsou už navíc léta podezřelí z toho, že straní spíše rasistům než jejich obětem.

Britské kontroly byla tedy jen nešťastná špička ledovce. Nezbývá než nahlédnout pod hladinu.

ČRo 6 / RSE

8. srpna 2001

Napište nám, co si o tom myslíte VY: rse@cro.cz