Britské domácí politické kontroverze na chvíli zatlačily hospodářskou krizi do pozadí

26. leden 2009

Zatímco britský premiér Brown se snaží státnickými gesty zpomalit nejnovější pokles vlastní i vládní popularity mezi stále skeptičtější britskou veřejností, ta se v posledních dnech více zajímá o dvě nové kontroverzní politické události. Brown nejnověji prohlásil, že není nutné být pesimistou, neboť nynější hospodářskou krizi je nutné chápat jako ,,těžké porodní bolesti nového světového pořádku''.

To asi optimisticky nenaladí téměř dva milióny britských nezaměstnaných, včetně dvou a půl tisícovky propouštěných z oceláren Corus, pokud se ovšem nezajímají o nejnovější politické kontroverze.

Obě jsou totiž provázeny ostrými veřejnými diskusemi a v první z nich jde o nezávislost a vyváženost televize BBC ohledně Blízkého východu. Tototiž o to, zda BBC jednala správně, když před několika dny odmítla vysílat apel třinácti charit sdružených v tzv. Disaster Emergency Committee, nebo-li Nouzovém výboru na pomoc obětem neštěstí. Tím neštěstím jsou míněny následky izraelského útoku na pozice militantní organizace Hamas v palestínské Gaze během posledních týdnů, během kterého údajně zahynulo na 1300 osob. Útok byl nakonec zastaven vyhlášením příměří Izraelem a pak i Hamasem a nepřímé zprostředkování stále probíhá pod vedením Egypta. Mezi oběťmi izraelského útoku bylo nejen mnoho ozbrojenců této Íránem podporované organizace, ale i mnoho palestínských civilistů, žen a dětí. Mnozí světoví politici a činitelé útok označili za ,,disproporční'', tedy za odvetu neúměrně silnější než předcházející ostřelování izraelských měst a vesnic raketami Hamasu, během kterého zahynulo několik civilistů, včetně žen a dětí a které pokračovalo i během útoku i po něm. Jiní tvrdili, že Izrael měl právo na sebeobranu, i když její neúměrnost připustili i mnozí z nich. BBC říká, že odmítla apel výboru třinácti charit vysílat, neboť by to prý ohrozilo její pověst coby nestranného a nezávislého poskytovatele zpravodajství. Mezitím se ozvala padesátka labouritických poslanců parlamentu s požadavkem, aby BBC odmítavé stanovisko přehodnotila a stejný postoj zaujali i oba anglikánští arcibiskupové z Canterbury a Yorku. Tvrdí totiž, že apel nemůže být považován za jednostranně prohamasovský a protiizraelský, neboť jde o čistě humanitární výzvu o pomoc postiženým Palestíncům v Gaze. Generální ředitel BBC Mark Thompson však obhajuje dál stanovisko jeho organizace coby ,,rozhodnou obranu redakční nezávislosti'' a dnes BBC podpořila i televize Sky News. Její ředitel John Ryley postoj odůvodnil stejnými argumenty, vyzdvihujícími objektivitu zpravodajství. Podle BBC pak dnes podstatně přibylo i obránců jejího stanoviska a počty e-mailů jsou prý víceméně vyvážené.

Pro ty Brity, kteří BBC a nyní i Sky News podpořili, mohou být opodstatněním jejich stanoviska zprávy o tom, že Hamas před časem zabavil nákladní automobily s mezinárodní pomocí a nechal vše odvézt do svých skladů. To se už údajně stalo několikrát od doby, kdy převzal moc v Gaze v roce 2007 a nemilosrdně vyhladil odpůrce z řad Fatáhu. Nyní ze stejných skladů rozdává pomoc těm, kteří přišli o střechu nad hlavou během izraelského bombardování a ,,nečiní prý rozdílu'' mezi vlastními přivrženci a těmi Palestínci, kteří podporují vládu Fatáhu prezidenta Abbase na západním břehu Jordánu. O tom ovšem mnozí pozorovatelé pochybují. Jiní pak dokonce poukazují na to, že některé z oněch třinácti charit z Nouzového výboru Hamas přímo podporovaly a ve zprávách, které musely být později popřeny mezinárodními organizacemi OSN, líčily situaci jako horší než skutečně byla a není možné označit je za nestranné poskytovatele humanitární pomoci. Ještě jiní dokonce tvrdí, že i BBC v poslední době spíše straní Palestíncům a nepřímo i Hamasu a nezmiňuje se často o skutečnosti, že je to teroristicky se chovající organizace, penězi i zbraněmi podporovaná Íránem a že jejím cílem je zničení Izraele. Nejhorší na tom všem je, že Izrael je stále bohatou zemí a vlastním obětem útoků Hamasu pomůže sám, zatímco nynější kontroverze rozhodně nepomůže zlepšit osud těžce postižených Palestínců v Gaze.

Co se pak týče druhé zmíněné kontroverze, tu vyvolala zpráva týdeníku The Sunday Times. Jde o to, že čtyři labourističtí členové sněmovny lordů byli ochotni příjmout úplatky od komerčních firem za to, že by se snažili v jejich prospěch změnit jeden z připravovaných zákonů. Liberální demokraté nazvali jednání obviněných korupcí a požadují policejní vyšetření obvinění a premiér Brown pravil, že je tvrdě rozhodnut dobrat se plné pravdy. Není tedy opravdu divu, že Británie na chvíli zapomněla na krizi.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: jj
Spustit audio