Břeclavská synagoga
Jihomoravská Břeclav nepatří k městům s velkým množstvím architektonických památek a například oproti nedalekému Mikulovu je v tomto ohledu chudá. Převážně průmyslové město, které se začalo rychle rozvíjet po stavbě vídeňsko-olomoucké dráhy (1839), se přesto může pochlubit objektem, který milovníci historického stavitelství ocení.
Jedná se o starou židovskou synagogu. Esteticky zajímavý objekt, o jehož provoz se v současné době stará břeclavské městské muzeum.
Celá židovská čtvrť v Břeclavi se nalézala jižně od hlavního náměstí a tvořily ji čtyři ulice. Židovské domy byly typické menšími rozměry a hustotou zástavbou využívající každý čtvereční metr. Nemívaly hospodářský trakt ani zahradu. Část zástavby, 24 z původních 72 domů, která unikla asanacím, se v modernizované podobě dochovala. Vedle synagogy stojí dodnes budova bývalé židovské obecné školy (dnes objekt muzea), která fungovala do roku 1923. Na ulici Lázeňská v domě č. 1 se nacházely židovská jatka a v domě č. 17 rituální očistná lázeň.
Starou synagogu, zničenou 1643 švédskými vojsky, nahradila v letech 1672 budova nová. Nesolidní stavba se ovšem v roce 1697 zřítila a na stejném místě byla od základu vystavěna další svatyně. Tato budova však v druhé polovině 19. stol. již nestačila rostoucím prostorovým nárokům obce a v roce 1868 ji nahradil nový templ, pořízený nákladem starosty Davida Kuffnera. V roce 1888 jej významný vídeňský architekt Max Fleischer renovoval v novorománském slohu s použitím maurských prvků v interiéru. Prostor sálu nahoře uzavíral plochý trámový strop s působivou malbou. Synagoga je halová stavba členěná ze tří stran tribunami, které jsou dostupné dvěma postranními schodišti se samostatnými vstupy. Původní vzhled templu z konce 19. století včetně interiéru se částečně dochoval, chybějící části byly rekonstruovány.
Po tragickém zániku židovské obce celé poslední půlstoletí sloužila synagoga jen ke skladovacím účelům. V letech 1997 - 99 prošla celkovou rekonstrukcí a nyní je využívána ke kulturně-společenským akcím. Kromě instalace stálých muzejních expozic z historie židovské obce a města Břeclavi slouží i jako galerie výtvarného umění, koncertní sál a dějiště nejrůznějších akcí.
Reportáž můžete slyšet také v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 11. 5. 2007.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka