Bouře vyrábějí neutrony

23. září 2005

Termojadernou fúzi můžeme v přírodě volně pozorovat takříkajíc na vlastní oči. Stačí počkat na nejbližší bouřku. "Bleskový reaktor" se však člověku pravděpodobně zkrotit nepodaří.

Termojadernou fúzi můžeme v přírodě volně pozorovat takříkajíc na vlastní oči. Stačí počkat na nejbližší bouřku. Tvrdí to vedoucí neutronové laboratoře Skobelcynova výzkumného centra jaderné fyziky při Moskevské státní univerzitě B. M. Kuzevský. Z jeho výpočtů vyplývá, že každý výboj blesku doprovází termonukleární reakce, která je natolik silná, že vyprodukuje měřitelné množství neutronů. "Bleskový reaktor" se však člověku pravděpodobně zkrotit nepodaří. O závěrech výzkumu informoval server Informnauka.

Termonukleární reakce vzniká za přítomnosti atomových jader s velkým množstvím neutronů. Mezi látky, které splňují tuto podmínku, patří mimo jiné těžká voda (deuterium).

Přítomnost atomových jader však sama o sobě nestačí. Jádra se musejí účinně srazit s dostatečnou rychlostí. V podstatě to znamená, že termojadernou reakci spustí jenom velké množství energie.

V případě termonukleární reakce, která doprovází blesky za bouřky, postupuje příroda kupodivu přesně podle teorie. Deuterium najdeme v malých koncentracích v obyčejné vodě, která je přítomná ve formě páry, i ve vzduchu. Kuzevský vyšel z průměrných koncentrací vody ve vzduchu a vypočítal, že krychlový centimetr vzduchu může obsahovat až 1015 molekul deuteria.

Potřebnou energii jim dodává právě elektrický výboj v podobě blesku, který zároveň molekuly rozbíjí na jednotlivé atomy. Za těchto podmínek se jádra atomů srážejí. Vzniká helium a ze srážek se zároveň uvolňují neutrony, které nesou energii. Neutrony pocházející z reakce však mají krátký život. Zemská atmosféra je do dvou desetin sekundy po výboji pohltí. Přesto za tak krátkou dobu dokáží překonat vzdálenost jednoho až dvou kilometrů.

Teoretické výpočty potvrdila i praktická měření, která proběhla také ve Skobelcynově institutu. Speciálně vyvinutý měřicí systém DYAIZA potvrdil, že při každé bouřce značně vzrůstá počet neutronů v atmosféře.

Teorie "bleskového reaktoru" objasňuje řadu dosud těžko vysvětlitelných jevů. Například stanice MIR pozorovala v oblasti rovníku zvýšené množství neutronů. Na vině by tak mohly být téměř permanentní bouře v této oblasti. Obdobný mechanismus by navíc mohl fungovat i v atmosféře Venuše nebo Jupitera. To by pomohlo objasnit vznik neutronů na těchto planetách. Teorii i výsledky měření však musejí ověřit ještě nezávislá pracoviště.

Další zdroje: Innovations Report

autor: Luboš Veverka
Spustit audio