Bouře vyrábějí neutrony
Termojadernou fúzi můžeme v přírodě volně pozorovat takříkajíc na vlastní oči. Stačí počkat na nejbližší bouřku. "Bleskový reaktor" se však člověku pravděpodobně zkrotit nepodaří.
Termojadernou fúzi můžeme v přírodě volně pozorovat takříkajíc na vlastní oči. Stačí počkat na nejbližší bouřku. Tvrdí to vedoucí neutronové laboratoře Skobelcynova výzkumného centra jaderné fyziky při Moskevské státní univerzitě B. M. Kuzevský. Z jeho výpočtů vyplývá, že každý výboj blesku doprovází termonukleární reakce, která je natolik silná, že vyprodukuje měřitelné množství neutronů. "Bleskový reaktor" se však člověku pravděpodobně zkrotit nepodaří. O závěrech výzkumu informoval server Informnauka.
Termonukleární reakce vzniká za přítomnosti atomových jader s velkým množstvím neutronů. Mezi látky, které splňují tuto podmínku, patří mimo jiné těžká voda (deuterium).
Přítomnost atomových jader však sama o sobě nestačí. Jádra se musejí účinně srazit s dostatečnou rychlostí. V podstatě to znamená, že termojadernou reakci spustí jenom velké množství energie.
V případě termonukleární reakce, která doprovází blesky za bouřky, postupuje příroda kupodivu přesně podle teorie. Deuterium najdeme v malých koncentracích v obyčejné vodě, která je přítomná ve formě páry, i ve vzduchu. Kuzevský vyšel z průměrných koncentrací vody ve vzduchu a vypočítal, že krychlový centimetr vzduchu může obsahovat až 1015 molekul deuteria.
Potřebnou energii jim dodává právě elektrický výboj v podobě blesku, který zároveň molekuly rozbíjí na jednotlivé atomy. Za těchto podmínek se jádra atomů srážejí. Vzniká helium a ze srážek se zároveň uvolňují neutrony, které nesou energii. Neutrony pocházející z reakce však mají krátký život. Zemská atmosféra je do dvou desetin sekundy po výboji pohltí. Přesto za tak krátkou dobu dokáží překonat vzdálenost jednoho až dvou kilometrů.
Teoretické výpočty potvrdila i praktická měření, která proběhla také ve Skobelcynově institutu. Speciálně vyvinutý měřicí systém DYAIZA potvrdil, že při každé bouřce značně vzrůstá počet neutronů v atmosféře.
Teorie "bleskového reaktoru" objasňuje řadu dosud těžko vysvětlitelných jevů. Například stanice MIR pozorovala v oblasti rovníku zvýšené množství neutronů. Na vině by tak mohly být téměř permanentní bouře v této oblasti. Obdobný mechanismus by navíc mohl fungovat i v atmosféře Venuše nebo Jupitera. To by pomohlo objasnit vznik neutronů na těchto planetách. Teorii i výsledky měření však musejí ověřit ještě nezávislá pracoviště.
Další zdroje: Innovations Report
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.