Boris Tadič byl zvolen srbským prezidentem

Ještě před pár měsíci by hlasování bylo opět neplatné, protože se ho zúčastnilo znovu pouze 48 a půl procenta voličů, ale 50 procentní klauzule platnosti voleb byla zrušena. Srbsko tak má od prosince roku 2002, kdy vypršel mandát poslednímu postmiloševičovskému prezidentovi Milanovi Milutinovičovi, poprvé skutečně zvolenou hlavu státu. Od roku 2002 se obyvatelé Srbska neúspěšně pokoušeli svého prezidenta zvolit a funkci hlavy státu musel vždy vykonávat předseda skupštiny, pro kterého to v případě nezvolení prezidenta vyplývá z ústavy. Boris Tadič je zároveň prvním srbským prezidentem, který nikdy nebyl členem Svazu komunistů.

Nově zvolený prezident, označovaný mnohými za proevpropského reformátora krátce po oznámení předběžných výsledků, kdy už ale bylo jasné, že svého soka porazil, řekl, že jeho zvolením si Srbsko definitivně vybralo cestu reforem, které budou podle jeho slov ale spojené s mnoha těžkostmi a integraci s Evropskou unií. Ta už slovy tiskové mluvčí vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční politiku Javiera Solany vyjádřila nad výsledkem voleb uspokojení. Nově zvolená hlava státu prý může počítat při realizaci reforem se všestrannou podporou evropské Pětadvacítky. Svou porážku uznal už dnes ráno člen Srbské radikální strany Tomislav Nikolič. Podle něj je dobře, že má srbsko prezidenta, i když jak zdůraznil, zvítězil Tadič především díky hlasům národnostních menšin. Během svého projevu také vyzval stoupence Radikální strany, aby nevěšeli hlavy a připravovali se na další boj. Tedy podzimní parlamentní a místní volby.

Tadičovi k vítězství poblahopřál i prezident soustátí Srbsko a Černá hory Svetozar Marovič a také srbský premiér Vojislav Koštunica, který jak známo má s Demokratickou stranou Borise Tadiče dlouhodobě spory, například v otázce spolupráce s tribunálem v Haagu, kterou Koštunica odmítá. A tak vůbec není jasné jaké vztahy teď budou mezi premiérem Koštunicou a prezidentem Tadičem po jeho zvolení fungovat. I když Koštunica krátce po volbách s uspokojením konstatoval, že má Srbsko konečně obsazeny všechny své právní instituce. Prezident soustátí Srbsko a Černá hora Svetozar Maroviš zase na adresu Srbů podotkl, že svou včerejší volbou ukázali vyzrálost a zodpovědnost.

Bělehradské noviny zatím nepřinášejí mnoho komentářů s ohledem na fakt, že jde pouze o předběžné výsledky. Většinou stroze konstatují Tadičovo vítězství a připomínají, že konečné oficiální výsledky budou oznámeny až ve středu. Kladou si otázku, nakolik bude nový prezident navazovat svou politikou na svého předchůdce v čele Demokratické strany, zavražděného premiéra Zorana Džindžiče a zda se mu skutečně podaří Srbsko nasměrovat k postupné integraci s Evropskou unií. Tadič byl minulý týden v Bruselu, kde se setkal s řadou politiků, i když tamní zdroje opakovaně zdůrazňovaly, že je Boris Tadič hostem v Bruselu ne jako prezidentský kandidát, ale jen jako předseda Demokratické strany. To je ale, jak se objevilo v srbském tisku diskutabilní. Ten, co podporuje Radikální stranu si kladl otázku, proč v rámci fair play nebyl do Bruselu pozván i Nikolič. Odpovědí může mimo jiné být i fakt, že Nikolič je do značné míry ve své politice ovlivňován z Haagu, kde je za válečné zločiny během válek v bývalé Jugoslávii vyšetřován někdejší šéf Srbské radikální strany Vojislav Šešelj.

Bělehradské noviny také připomínají, že ačkoli se k urnám dostavilo necelých 50 procent právoplatných voličů, lze volby přesto považovat za úspěch. Důsledkem donedávna platící 50 procentní klausule o účasti voličů bylo mnohá hlasování jen ztrátou času bez jakéhokoli výsledku Jak konstatují srbské noviny, někteří občané měli v posledních 15 ti letech možnost vhazovat lístky do volebních uren až třicetkrát a jsou pochopitelně touto složkou demokratického procesu už poněkud unaveni. A to je na podzim pravděpodobně ještě čekají další parlamentní a lokální volby.