Bolivijské problémy

Transredes je společnou filiálkou mezinárodní společnosti Shell Gas a britské Ashmore. Už 1. května vyzval president Morales všechny nestátní těžařské a plynárenské společnosti, aby jednaly o zvýšení odvodů do státního rozpočtu. Pokud se nedohodnou, řekl tehdy, přistoupí vláda k jejich znárodnění. A tak se i stalo, s některými společnostmi se dohodl, ale Transredes mezi nimi nebyla. Morales jí nyní slíbil vyplatit za každou znárodněnou akcii 48 dolarů a zároveň poukázal na to, že vedení této organizace se paktovalo s představiteli provincie Santa Cruz.

Santa Cruz je nejbohatší ze čtyř provincií - Bolívie jich má celkem devět - které usilují o autonomii na ústřední vládě. Konkrétně to znamená, že se nechtějí odtrhnout od Bolívie, ale chtějí disponovat penězi, jež se generují na jejich území. A právě v tom jim Moralesova vláda brání. Část těchto peněz stáhla a používá je mimo jiné na zlepšení platů učitelů, a na podporu důchodců. Obyvatelé provincie Santa Cruz se už pro autonomii vyslovili minulý měsíc, o tomto víkendu se pro ni vyjádřili Bolivijci žijící v provinciích Beni a Pando a 22. června se bude konat referendum v provincii Tarija.

Autonomistické snahy v Bolívii nelze srovnávat s podobnými odtrženeckými pokusy ve světě. V případě Bolivie nejde o národnostní či náboženské odtržení - všichni jsou Bolivijci a katolíky - jako spíše o peníze a jejich rozdělování. Provincie, které usilují o autonomii, jsou ve srovnání s ostatními považovány za bohatší. Ale je tomu podobně jako jinde v Latinské Americe. I v těch tzv. bohatých provinciích je přes 70% procent chudých občanů.

Je otázka, proč zatím v referendech vítězí požadavek autonomie. Vládní výklad je, že bohatí vyhrožovali propouštěním zaměstnanců a bojkotem živnostníků. Autonomisté zase tvrdí, že se v referendech jen projevila vůle lidu a vítězství by bylo ještě masivnější, kdyby ústřední vláda nenabádala občany, aby se referenda neúčastnili. Za těchto okolností není divu, že president Morales prohlásil: "Oni ani tak nechtějí autonomii, jako se nemohou smířit s tím, že Bolivie má za presidenta Indiána". Fakt je, že Morales je opravdu prvním indiánským presidentem v Latinské Americe a že své rudé bratry výrazně podporuje.

Je otázka, jak se bude boj o autonomii vyvíjet dál. Zatím si obě strany tvrdě stojí na svém a tak nemohou nalézt žádné východisko. V latinskoamerických poměrech je vždy důležité podívat se, co dělá armáda. Pozorovatelé se shodují, že se v Bolivii chová apoliticky, to znamená, že nepreferuje žádnou stranu. Podle významného bolivijského analytika Carlose Torranza musí mezi nacionalisty a autonomisty dojít k dialogu. Vláda říká, že si nic jiného nepřeje ale provinční autority to vidí skepticky. Nemohou prý důvěřovat vládě, která sice vyzývá k dialogu ale zároveň jim krátí prostředky, jež provincie dostávaly z daní za těžbu surovin. Analytik Torranzo soudí, že je třeba čas, aby obě strany pochopily, že jejich půtky vlastně nejvíc škodí v chudé Bolívii všem. Pak budou ochotny v lecčems ustoupit.

President Morales na summitu v Římě sotva co vybojuje pro svou chudou zemi. Možná i proto, že se Evropské unii nelíbí jeho znárodňování. Minulý týden navštívil La Paz generální ředitel pro zahraniční vztahy Evropské komise Eneko Landáburu. Prohlásil, že v Evropě panuje "znepokojení nad bolivijským znárodňovacím procesem". A dodal, že zřejmě "v zemi neexistuje dostatečná právní jistota".

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .