Boj proti pytlákům v Serengeti přináší své ovoce
V roce 1913, když ještě nebyla propátrána velká část území Afriky, objevil americký lovec Steward Edward White - Serengeti. "Šli jsme míle vyprahlou krajinou, když jsme uviděli zelené stromy a řeku. Bylo to jako v ráji."
Slovo Serengeti pochází z masajského Siringiti a znamená to - místo, kde je země neustále v pohybu. Snad to souvisí s proslulými tahy zvířat přes toto území ze severu na jih v říjnu a listopadu a zase zpět po období dešťů od dubna do června. Tyto migrace byly označeny za jeden z novodobých divů světa.
Chránit se toto území začalo v roce 1921 a o 30 let později bylo vyhlášeno Národním parkem. V té době působil v Serengeti Bernhard Grzimek a později i jeho syn Michael. Oba se proslavili jedním z prvních dokumentárních filmů o přírodě. Jmenuje se Serengeti nesmí zemřít a film byl oceněn Oscarem.
Serengeti nesmí zemřít! Rozhodně všechno proto, dělá vedení parku a jejich úsilí přináší svoje plody. Od roku 1957 mají tanzánské úřady záznamy o všech zadržených pytlácích. Vláda Tanzanie dává ročně na ochranu parku 2 miliony dolarů a 10 až 20 hlídek objede každý den 15 000 kilometrů čtverečních parku.

Díky těmto opatřením ze nejen zvýšil počet zadržených lovců, ale je možné zaznamenat i nárůst početnosti populací některých ohrožených druhů zvířat, jako jsou sloni, nosorožci černí nebo buvoli. K přesným číslům je ale těžké se dopracovat uvádí server Science. Pokud se totiž nejedná zrovna o slona nebo nosorožce hlídky zabité zvíře vždy nenajdou. Lovci si často maso odnáší ke konzumaci, nebo ho prodají.
Serengeti je krásný příklad toho, že investice do ochrany ekosystémů se vyplácí. Národní park přiláká do Tanzánie ročně tisíce turistů.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka