Bohatství Afriky rabují těžební společnosti

Kongo, rozlehlá africká země, velká jako celá západní Evropa, má výjimečné nerostné bohatství. Hovoří se o něm jako o geologické anomálii. Má 30% světových zásob kobaltu, 10% mědi, a těží se tam i zlato , stříbro, diamanty, cín, mangan, ale také uran a ropa a další minerály. A přitom Demokratická republika Kongo, předtím Zair a předtím Belgické Kongo, se utápí v bídě. Velká většina jeho sedmdesáti milionů obyvatel žije v nelidských podmínkách. Kromě neustálých válek totiž pustošily Kongo hlavně neuvěřitelný politický a administrativní binec, a hlavně rabování jeho přírodního bohatství. To netvrdí pouze nevládní organizace, které tam působí, nebo OSN. K témuž závěru dospělo šetření zorganizované konžským senátem, které bylo zveřejněno v Kinshase počátkem října. V této zprávě se konstatuje, že Demokratická republika Kongo není schopna přesně určit, kolik důlních společností na jejím rozlehlém území působí, natož pak vybírat daňové odvody, na které má právo. Archivy z ministerstva pro důlní činnost zmizely. Část jich shořela při požáru.Celý odbor má jen jeden počítač. Od roku 2007 mohl provést pouze jediné pátrání v terénu.

Stát inkasuje pouze třetinu daní od tisíců více či méně oficiálních důlních společností, a pouze jedno procento z toho, co společnosti Kongu dluží na daních ze zisku. V roce 2008 měly vyplatit do státní pokladny něco přes 200 milionů dolarů na daních. Tato suma se nezdá nijak přemrštěná, známe-li rozsah důlního sektoru v Kongu. A přesto tyto peníze do státní pokladny nikdy nedošly. Důlní společnosti zaplatily pouze 92 milionů dolarů. V provincii Katanga, nejbohatší z důlních oblastí, mohli senátoři konstatovat, že statistiky o exportu mědi jsou lživé. Díky úplatkům vypláceným spřáteleným úředníkům deklarují důlní společnosti clo jen u mizivé části nerostů, exportovaných do Zambie, a odtud do Asie nebo do Evropy. A z prázdné a zadlužené státní pokladny pak není možné vyplácet úřednictvo a vojsko.

Přitom by nerostné bohatství Konga mohlo významně zlepšovat životní úroveň konžského obyvatelstva, vyčerpaného třicetiletou diktaturou a deseti lety války.

Když v roce 2007 podepsala Kinshasa s Pekingem dohodu o čínských investicích ve výši šesti miliard euro, za přístup k ložiskům mědi, západní země z toho dělaly skandál. Obviňovaly Peking, že je mrchožrout, protože obnova železnic a výstavba nemocnic měla být placena z výnosů v důlním sektoru. Obyčejný směnný obchod? Přesně tak. Jenomže za dva roky byla zahájena výstavba na mnoha místech, zatímco soukromé důlní společnosti dál bezostyšně zemi rabují. V roce 2008 inkasovalo Kongo na daních od důlních společností 814 tisíc dolarů, místo očekávaných 74 milionů. Nevím, zda lze srovnávat indické a africké domorodé obyvatelstvo. Pravdou je, že francouzští kolonialisté za sebou téměř všude v Africe zanechali rozvrácené státy, v nichž vládne nepořádek a korupce. A o někdejším belgickém Kongu to platí dvojnásob. Nyní řeší nejhorší konžské zločiny mezinárodní trestní tribunál v Haagu. 27.dubna příštího roku tam má být zahájen proces s bývalým viceprezidentem Demokratické republiky Kongo, 47 letým Jeanem-Pierrem Bembou, obžalovaným za válečné zločiny a za zločiny proti lidskosti. Je obviněn z toho, že jeho milice, nazvané Hnutí za osvobození Konga, vraždily, znásilňovaly a rabovaly ve střední Africe od října 2002 do března 2003. Ale i kdyby se ode dneška vše obrátilo k lepšímu, konsolidovat konžský stát bude jistě nějaký rok trvat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .